Vypořádání námitek

Podali jsme celkem 20 námitek k Aktualizaci územního plánu města Brna - k nim byl náš předseda zmocněn skoro 2 tisíci obyvatel Masarykovy čtvrti, tedy de facto uplatňoval mínění tolika lidí (jak jsme se následně dozvěděli, byla to největší podpora pro takového zástupce v rámci celého Brna). Ani u jediné z nich však nedokázal magistrát města Brna nám vyhovět (celé znění ZDE).

Zde je malý výběr z nich, včetně odůvodnění (červen 2014):

Chtěli jsme, aby na nám. Míru nebylo využito pro bytovku a nestál tam velký soukromý dům.

ZAMÍTNUTO.

Magistrát: Požadovaná změna plochy ze smíšené obytné na jinou požadovanou jde nad rámec Aktualizace. Snížení budoucího domu „by porušilo principy urbanistické koncepce“.

OSMČ: Pokud Brno chce takové urbanistické koncepce, pak my je tedy odmítáme. Více než mínění místních obyvatel je bohužel zjevně jakýsi blíže neidentifikovatelná urbanistická koncepce, která žene do města další a další stavby a zvyšuje intenzitu zástavby.

Chtěli jsme, aby na Žlutém kopci bylo v budoucnu více zelených ploch.

ZAMÍTNUTO.

Magistrát: Jde nad rámec metodického přístupu zpracování Aktualizace.

Chtěli jsme, aby zeleň Kraví hory nebyla ohrožena jinými využitími.

ZAMÍTNUTO.

Magistrát: „Rekreační park je navrhován jako multifunkční území, které slouží každodenním potřebám relaxace v kvalitním prostředí s převahou ploch zeleně, kdy pojmem „rekreace“ je nově definován pro krátkodobé trávení volného času - relaxaci (sportovní, rekondiční a další pohybové aktivity, různé druhy zábavy, odpovídající lokalitě, jejímu vybavení a uspořádání).“

OSMČ:  Aktualizace nijak nezpřesňuje, co myslí převahou ploch zeleně, která musí zůstat zachována. De facto „převahy“ dosáhnete již při zachování 50,1% ploch zeleně, zatímco zbývající plocha by mohla být využita i jiným „nezeleným“ způsobem – při vynalézavosti investorů lze za relaxaci považovat kde co (i třeba výherní automaty).

Chtěli jsme, aby uliční zeleň byla nadále chráněna zvlášť a nespadala do ploch komunikací, kde je chráněna nulově.

ZAMÍTNUTO.

Chtěli jsme, aby na Neumannově ulici se nevycházelo vstříc developerovi s jeho sedmipodlažním bytovkovým záměrem.

ZAMÍTNUTO.

Magistrát: Obecně přijímaný požadavek na sledování nezbytného udržitelného rozvoje vede k intenzívnějšímu využívání zastavěných a zastavitelných ploch s podtržením charakteru jednotlivých lokalit, nicméně s výraznějším zvýšením využití ploch města a to s efektem zvyšování podlažnosti při respektování funkční integrity územních vztahů.

OSMČ: Magistrát hází Masarykovu čtvrť přes palubu – jste ve městě, takže prostě musíte tolerovat další a další patra. Kde je moudrost předchozích generací a architektů, kteří naší čtvrti vložili do vínku charakter zahradní vilové čtvrti?

Chtěli jsme, aby nejrůznější příliš obecné regulativy byly vyjádřeny jednoznačněji (kupř. aby doplňkové funkce netvořily až 49 % hlavní plochy, ale třeba jen max. 30 %, aby u řadových RD nevyčuhoval jeden dům nad ostatní, aby v ploše sportu nebylo umožněno realizovat Komerční občanskou vybavenost až do 50 %, ale třeba jen do 25 % celkové plochy, aby v plochách zeleně tvořila zeleň alespoň 80 % dané plochy).

ZAMÍTNUTO.

Magistrát: Obecně v územním plánování není žádoucí ve výkladu regulativů používat matematických hodnot, ale využít urbanistické prostředky, které vyjádří podstatu konkrétního regulativu.

Požadavku závazně stanovit podíl zeleně v ploše Z, který nesmí klesnout pod 80% plochy a požadavku na doplnění a přeformulování textu regulace podmíněné přípustnosti ploch Z (doplněk hlavního účelu využití  pro  CO)  se  nevyhovuje,  protože  stanovené  regulační  podmínky  jsou  dostačující  při  jejich použití  současně  s uplatněním  stanovených  všeobecných  podmínek nepřípustného  využití  ploch. ... Podle  všeobecných  podmínek  nepřípustného  využití  ploch  je  při  zastavování  stavebních  ploch vyloučena  realizace  takových  záměrů,  které  mohou  být  zdrojem  závad  nebo  vlivů,  zejména hygienických, technických nebo estetických, které jsou neslučitelné s pohodou prostředí, odpovídající hlavnímu účelu využití, a prostorovému uspořádání v ploše samotné nebo v lokalitě.

OSMČ: V zásadě je normální, když jsou normy obecné, ale při flexibilnosti developerů a stavebních úřadů je bohužel nutno sáhnout po striktnější regulaci. Čím více obecná norma a více volnosti pro stavební úřad, tím větší prostor pro korupci a zneužití ("ohnutí") územního plánu, kdy se pak stanoví, že co byste nikdy neřekli, že se do dané plochy hodí, tak stavební úřad v tom nebude vidět žádný problém. Příklady bytového domu Martinů, záměry bytovek Neumann (všichni sousedé si myslí, že záměr je "zdrojem závad", neslučitelný s "pohodou prostředí" a "neestetický", zatímco architekt by si nejradši dal rovnou architektonickou cenu - pak suďte, kde je tedy pravda, každopádně stavební úřad se postavil na stranu developera, takže na nějakou pohodu prostředí zapomeňte) a Wilson a další jednotlivé záměry, jasně ukazují, s čím nemají stavební úřady problém. Už klasický je ostatně i výrok stavebních úřadů: nemáte právo na konzervaci území, vše se musí vyvíjet – tedy, že vedle vás vyroste bytovka, je zcela přirozené.

Chtěli jsme, aby Masarykova čtvrť byla více chráněna a nedocházelo k další intenzifikaci zástavby.

ZAMÍTNUTO.

Magistrát: Obecně přijímaný požadavek na sledování nezbytného udržitelného rozvoje vede k intenzívnějšímu využívání zastavěných a zastavitelných ploch s podtržením charakteru jednotlivých lokalit, nicméně s výraznějším zvýšením využití ploch města, a to s efektem zvyšování podlažnosti při respektování funkční integrity územních vztahů. Masarykova čtvrť je specifická, nicméně při zachování charakteru lze předpokládat vyšší intenzitu využití navazující na infrastrukturu již vybaveného území. Trend kompaktního města tedy platí i u vilových čtvrtí ve městě. Navržené uspořádání urbanistické struktury na principu „kompaktního města“ (využití návrhových ploch v zastavěném území) platí obecně pro celé město, proto nelze návrhové plochy pro bydlení na území Masarykovy čtvrti vyčleňovat.

OSMČ: Pod cizími a rádoby vzletnými názvy se neskrývá nic jiného, než že Brno nehodlá chránit naši čtvrť a nebude se bránit dalším velkým stavbám v ní, a to zejména úpravám z rodinných domů na bytovky.