Připomínky OSMČ k developerskému záměru z května 2009 pro stavební úřad ÚMČ Brno-střed (výběr)
1/ Vzhledem k charakteru bezprostředně sousedících parcel vytýkáme šestipodlažnímu developerskému záměru skoro 100% zastavěnost celé parcely a s tím i související hmotu (zejm. hloubka objektu). I z toho vyplynulo přerušení určitého koridoru se zelení vnitřního prostoru zahrad obou ulic, na kterém si zakládal původní koncipovaný územní plán. OSMČ nesouhlasí s objemem stavby z pohledu ulice B. Martinů – tato strana ulice je v okolí tvořena zástavbou rodinných domů, kde prvek třípatrového (slovy investora) kompozičně „zřetelného“ bytového domu je zcela cizorodý. Z tohoto pohledu je na místě, aby objekt měl do ul. B. Martinů výšku maximálně okolních objektů rodinných domů. Plánovaný bytový dům by výškově nepřiměřeně uzavíral ul. B.Martinů, tvořil jakousi vysokou hradbu a „pěst na oko“, a tak zhorší kvalitu prostředí, charakter území a pohodu bydlení.
Nelze argumentovat, že již v okolí se takové domy nacházejí nebo že stavebník má také právo realizovat svůj záměr, jako měli stavebníci již realizovaných objektů v okolí navrhované stavby. Stavební úřad nesmí přehlížet, že některé objekty byly stavěny v době, kdy nad urbanismem a zajištění pohody bydlení stávajících obyvatel apod. převládalo politické myšlení a zejména, že různé městské (zejm. negativní) vlivy byly na zcela jiné úrovni (automobilismus, důležitost zeleně či volné rekreační plochy) a jak již řečeno výše, tato jižní část ulice nemá v okolí zastoupenu takovou zástavbu. Není bez zajímavosti, že sám architekt záměru ve své technické zprávě hodnotí okolní budovy jako „ne příliš kvalitní výstavbu terasových bytových a vícegeneračních domů“ a přitom jeden takový de facto navrhuje… Náleží stavebnímu úřadu, aby se vypořádal i s urbanistickým a architektonickým řešením záměru (§ 90 soulad s charakterem území, s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území) – zde se nelze odvolávat na stanoviska nebo vyjádření dotčených správních úřadů nebo jiných institucí, protože toto jsou aspekty, v nichž má StÚ výhradní kompetenci a může svébytně rozhodnout o zamítnutí žádosti, resp. v územním řízení žádat předložení redukovaného záměru.
Obdobně nechť se stavební úřad vyrovná s Územním plánem města Brna (ÚPmB), konkrétně s kapitolou II. (Zásady regulace území), částí 1. (Prostorové uspořádání území města), která říká, že stavby uvedené v popisu funkčních typů jsou v jednotlivých případech nepřípustné, jestliže počtem, polohou, stavebním objemem, rozlohou nebo účelem odporují charakteru předmětné lokalit. Co do stavebního objemu a rozlohy nelze záměr považovat za splňující tyto podmínky ÚPmB. Je bludem Souhrnné technické zprávy (oddíl C. c), že objekt vychází z tradic zástavby Masarykovy čtvrti – tehdejší moderní architektura nestavěla na vyhovění developerovi co do neadekvátního, toliko profitově odůvodněného objemu. Nelze s kvalitní prvorepublikovou architekturou ztotožňovat vše, co má hranaté a rovné tvary.
2/ Příjezd k parkování v objektu je v těsném sousedství stávajícího objektu z ulice Preslova a navíc ve značném spádu. Postrádáme řešení hlukové situace (projíždějící, parkovaná vozidla + vozidla zásobování komerčních prostor) – kupř. zelená stěna z tújí apod. Ozeleněná střecha (snad) suchomilnými rostlinami, uvažovaná na plochých střechách, evidentně nepředstavuje plnohodnotnou náhradu přírodní zeleně původního území, resp. potencionálu lokality. Eklatantní je negarantování, resp. celková absence výsadby stromové zeleně.
3/ Postrádáme veřejné odpočinkové prostory, určené mj. pro hraní dětí (dětské hřiště pro menší i dospělejší), popř. posezení rodin (a to NEJEN z Masarykovy čtvrti). StÚ má zhodnotit projekt z hlediska urbanistického, kam výše uvedené spadá, tedy má zákonné pravomoci, jak investora vést k tomu, aby jeho záměr splňoval i městské urbanistické nároky, navíc jedná-li se o zahradní obytnou čtvrt. Požadujeme, aby bezpodmínečně zůstaly zachovány stávající schodiště a chodník coby veřejně přístupná komunikace mezi ul. Bohuslava Martinů a Preslovy.
