Společný podvečer Masarykovým onkologickým ústavem

Společný podvečer Masarykovým onkologickým ústavem

 

Z iniciativy Masarykova onkologického ústavu, za spolupráce s OS Masarykova čtvrť a s laskavým přispěním Mahenova památníku (Mgr. Jana Černá) konala se v podvečer 30. září 2010 v Mahenově památníku beseda se zástupci Masarykova onkologického ústavu (MOÚ). Hlavními tématy byly léčba a prevence rakovinného onemocnění a budoucí rozvoj Masarykova onkologického ústavu i jeho okolí v rámci Žlutého kopce a Helgolandu.

Po přivítání předsedou OSMČ dr. Michalem Závodským a tiskovou mluvčí MOÚ PhDr. Zuzanou Joukalovou se nejprve ujala slova doc. PhDr. Věra Linhartová, CSc. V návaznosti na nově vydanou publikaci „Kapitoly z dějin Masarykova onkologického ústavu v Brně“ (byla účastníkům k dispozici), jejíž je autorkou, připravila komentovanou prezentaci z historie MOÚ a lokality Žlutého kopce, která je nerozlučně spjata s prof. Jaroslavem Bakešem a jeho bojem o výstavbu Domu útěchy.

Následně pokračoval ředitel MOÚ prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc. Zdůraznil, že onkologická onemocnění jsou významný současný fenomén s mnoha dalekosáhlými aspekty, počínaje lidskými a konče ekonomickými. Nejenomže statisticky každý 3. člověk onemocnění některým z druhů onkologických chorob, ale dokonce každý čtvrtý na ně pak i umírá. Krátce charakterizoval tři základní metody léčby, blíže se zastavil u zatím nejnovější tzv. biologické léčby a připomněl přítomným jednoduché, lehce zapamatovatelné „trio prevence“: nekouřit, nepřejídat se a fyzicky se každodenně zatížit.

Z titulu své ředitelské funkce pak představil MOÚ coby instituci, jež patří mezi tzv. komplexní onkologická centra. V republice jich máme celkem třináct a jejich primárním cílem je mít všechnu potřebnou péči „pod jednou střechou“. K dotazu uvedl, že ústav zaměstnává celkem cca 750 pracovníků, má 280 lůžek a asi 200 parkovacích míst. MOÚ klade velký důraz na prevenci – nabízí speciální program vyšetření, má informační centrum a bohatou propagačně osvětovou činnost  apod. Slouží také jako školicí středisko pro studenty medicíny.

MUDr. Petr Čoupek, primář Kliniky radiační onkologie, popsal v kostce obsah a zaměření tohoto druhu léčby, která se aplikuje jak před samotnou operací (resp. souběžně s jinými metodami), tak zejména v době pooperační. Vysvětlil fungování exteriérově nezaměnitelné části areálu – betatronu, kde byl instalován kruhový urychlovač – v současnosti se již používají tři moderní urychlovače lineární.  Krátce se zastavil také u novinky jeho oboru – cílené vnitřní terapie.

Ing. Vladimír Kovář, vedoucí Oddělení radiologické fyziky, názorně na tabulkách přítomnosti radonu v přírodě předvedl, že provoz MOÚ nepředstavuje pro okolí žádné riziko – již jeden metr od objektů, kde se ionizující záření užívá, není jeho vliv žádný. Navíc je MOÚ předmětem kontinuálního a podrobného monitoringu. V přírodě pochází drtivá většina ionizujícího záření z radonu (41,8 %), přes dvanáct procent pak kupř. připadá na kosmické záření. Lékařská oblast se na „ozáření“ člověka podílí v průměru cca 19 %.

Stavební vývoj i budoucí směřování MOÚ prezentoval architekt Gustav Křivinka z AK Burian-Křivinka. Připomenul, že Švejdův pavilon se plánoval ještě před převratem, kdy se nepočítalo s takovým nárůstem dopravy apod. MOÚ plánuje, že by realizoval až třípodlažní přístavbu s novým hlavním vstupem z Vaňkova náměstí. S tím někteří z přítomných nesouhlasili a vyslovili se pro nezastavování vrcholu Helgoland, který se více nabízí pro parkové využití, a preferovali zachování již osvědčeného, současného vstupu z ulice Žlutý kopec. Kromě různých rekonstrukčních prací v areálu se také uvažuje v rámci Švejdova pavilonu o zasklení dosavadní neveřejné terasy a její proměnou na edukační prostory.

V současnosti dostavovaný pavilon H (operační sály, JIP, ARO, laboratoře a centrální sterilizace) očekává kolaudaci ještě do konce roku 2010.

Dle prof. J. Vorlíčka směřuje současný medicínský trend spíše k ambulantní péči, kde např. potřeba ústavního parku nebude tak vysoká. Případnou rozvojovou rezervu MOÚ vidí v prostorech sousedícího vodárenského území.

O hospodářské situaci hovořila a na příslušné dotazy odpovídala Ing. Jana Nováčková, náměstkyně HTS.

Následně byl dán prostor pro diskusi s přítomnými, které zajímaly jak praktické otázky prevence (MOÚ doporučuje zejména webové stránky www.linkos.cz) tak další stavební záměry (námět budoucího rozvoje jižním směrem k Mendlovu náměstí a prodloužení ulice Tomešovy).

Po skončení besedy si řada zájemců nenechala ujít prohlídku ústavu – dr. Joukalová a Ing. Nováčková je provedly zejména Švejdovým pavilonem; ukázaly i krásnou vyhlídku z terasy na Brno a Špilberk, relaxační místnost nebo dílnu pro tvořivou činnost.

OSMČ deklarovala, že má zájem na dobré a produktivní spolupráci s MOÚ, která bude vycházet ze vzájemného respektu – tedy jak k potřebám léčebného zařízení, tak sousedům MOÚ – obyvatelům Masarykovy čtvrti. Doufáme, že podobná setkání se budou uskutečňovat pravidelně a přispějí k dobré oboustranné komunikaci.

Fotografie z akce naleznete ZDE