Setkání s náměstkem primátora a vedoucí Odboru územního plánování a rozvoje - 23.1.2012

Zástupce veřejnosti (terminus technicus stavebního zákona, pro člověka, kterému obyvatelé dali plnou moc k zastupování v rámci uplatňovaní shodných připomínek pro zpracovávání územněplánovacích dokumentů) a zároveň předseda našeho sdružení Michal Závodský spolu s dalšími třemi spolupracovníky se v pondělí 23. ledna 2012 setkal nad připravovaným Konceptem nového územního plánu města Brna s Ladislavem Mackem, náměstkem primátora pro oblast rozvoje města, a Mgr. Ing. Kateřinou Leopoldovou, vedoucí Odboru územního plánování a rozvoje brněnského magistrátu, jenž zastřešuje všechny práce související s tvorbou nového územního plánu.

Jednání probíhalo coby součást série setkání pana náměstka s jednotlivými zástupci veřejnosti, mělo seznamovací charakter a (bohužel) od něho nešlo očekávat, že by nám příslušný odbor dával zapravdu nebo hned respektoval naše připomínky.

Hned v úvodu jsme řekli, že nejvíce vyhovující varianta Konceptu je č. II – ta umísťuje do Masarykovy čtvrti nejvíce zeleně a zajišťuje všem rozumný rozvoj. Následně jsme společně prošli jednotlivé hlavní lokality, ke kterým směřovaly naše stěžejní námitky.

Nám. Míru

U Náměstí Míru by rozhodně nemělo být zvoleno využití plochy smíšené obytné (var. I.), nýbrž jako plochy veřejné vybavenosti (var. II.), která nejlépe garantuje využití pro širokou veřejnost (obchody, služby, volnočasové centrum apod.). Dosavadní navrhovaná výšková úroveň 3 umožňuje výstavbu až 21 m vysoké budovy, proto preferujeme úroveň 1 nebo max. 2. Vzhledem k bezprostřednímu okolí, kde se zcela minimálně vyskytují byty a převažují spíše veřejné funkce, se jeví právě i veřejné využití bývalého vojenského areálu s propojením na funkci okolních škol jako nejlogičtější a nejvítanější.

Tady se vedoucí OÚPR navíc zajímala o náš názor na řešení Brněnky, kdy její současné umístění není v Konceptu vedeno jako plocha obchodní, ale coby veřejný prostor. To pro nás jen dosvědčuje, jak se Koncept připravoval na míru nějakému developerskému projektu – kupř. Wilsonu, který by zabral celý prostor bývalých vojenských kasáren. Na naši obavu z vysoké budovy nám bylo oponováno, že si město nechce nechat ruce nesvázané, kdyby v budoucnu zde chtělo něco (co ?) realizovat.

Ruku na srdce: Nemáme od kompetentního magistrátního odboru OÚPR zatím bohužel nijak garantováno, že v další fázi vyjde zpracovatel územního plánu z funkčního využití plochy coby veřejné vybavenosti. Proč město nerespektuje výsledky petičních akcií s tisíci podpisu svých vlastních obyvatel (Stop Wilson nebo zmocnění zástupce veřejnosti), je otázkou. Také se nám jeví lichý argument, hájící značnou výškovou hladinu – doposud město deklarovalo, že nemá peníze, aby nějak zásadněji investovalo do této lokality a najednou by se zde z jeho peněz stavělo něco vícepatrového? Stejně tak nesdílíme obavy OÚPRu, že by při nevyhovění požadavkům Brněnky tato mohla prodejnu opustit. Vzhledem k dominantnímu postavení Brněnky a jejím záměrům prodejnu stejně rekonstruovat, toto nebereme jako pádný a aktuální argument.

Kraví hora

Tady jsme zdůraznili náš nesouhlas s možným převedením velkých ploch do čistě sportovního využití (varianta  I. Konceptu), s tím, že mnohem víc vyhovující charakteru Kraví hory je funkční využití zeleně. Tedy aby případná sportoviště vznikala v zeleni coby doplňující elementy zeleně a ne naopak. Ostatně podobný koncept zde víceméně funguje již dnes. Stejně tak jsme proti dalšímu zabetonování a zatahováním dopravy do nitra Kraví hory, např. neúměrnými parkovišti.

Ruku na srdce: Ke Kraví hoře jsme se jednoznačné stanovisko nedozvěděli – představitelé Brna nám akorát sdělili, že všechny změny se odvíjí od umístění současného krytého bazénu, který vše odstartoval a chtělo to být případně více aktivní v té době. Oponovali jsme, že již tehdy jsme měli k celému projektu a záměru konstruktivní připomínky, ale Městská část Brno-střed si jej mermomocí prosadila. Navíc si usmyslela, že do této malé lokality umístí všemožná sportoviště a zařízení a udělá z ní navzdory všemu a všem asi sportoviště celého Brna.

Žlutý kopec

U území Žlutého kopce jsme dali jasně najevo, že nejsme u žádné z variant spokojeni s mírou zeleně a chtěli jsme její podstatné rozšíření. S OÚPRem jsme se shodli na tom, že stěžejní je dobrá veřejná „propustnost“ celé lokality, kdy jsme vyjádřili podporu i dřívějšímu plánu mostku nad Úvozem, spojujícího Žlutý kopec se svahy Špilberku. Naopak nesoulad panuje v míře zastavění – z úst Ing. Leopoldové zaznělo, že město se má rozvíjet uvnitř sebe a ne se dále rozrůstat. Dle našeho mínění je to sice správná myšlenka, ale cílit by měla primárně na zanedbané plochy a brownfieldy, kterých je v Brně více než dost; ne, aby další zástavba vznikala na úkor zeleně. Neshodli jsme se ani na využití případné zeleně – OÚPR nám argumentuje, že dnes už lidé tráví volný čas jiným způsobem a není třeba nějak zvyšovat plochy zeleně či zde stavět hřiště pro veřejnost, jak bychom preferovali my.

Otevřenou otázkou zůstává ještě okolí pivovaru Starobrno, kde se tento soudí o vlastnictví pozemků a usiluje o rozšíření svého výrobního areálu, což nepreferujeme spolu s MČ Brno-střed ani my.

U Vaňkova náměstí jsme zopakovali, že by jeho jižní strana (naproti polokruhovým Kumpoštovým domům) neměla být zastavována žádnou zástavbou, kdy máme ještě v paměti projekty z dob minulých se slavobránou s rudou hvězdou na jejím vršku.

Ruku na srdce: Vyzvali jsme představitele Brna, aby plochy celého Žlutého kopce drželi doposud v současném nezastavěném stavu s tím, že budoucí generace budou vděčny, že i ony zdědí něco více než jen zastavěné a tak nezměnitelné plochy. Je právě úkolem magistrátu coby reprezentanta města, aby usměrňovalo vývoj potřebným směrem a ne směrem, který vyhovuje úzké skupině komerčních developerů. To navíc s ohledem na fakt, že by zde nejspíše vznikly luxusnější vily, které by problém „desetitisíců do Brna dojíždějících“ - jak argumentuje OÚPR - zjevně nevyřešily.

Wilsonův les

Zde jsme se zasazovali, aby i několik posledních parcel na konci ulice Rezkovy nadále zůstávalo v režimu zeleně a byly tak brány jako součást Wilsonova lesa. Bohužel ze strany OÚPRu jsme opět slyšeli zkratkovitou argumentaci o nutnosti směřovat rozvoj Brna do jeho intravilánu.

Ruku na srdce: Opravdu si Odbor územního plánování a rozvoje myslí, že čtyři malé parcely zachrání město před dojížděním a vyřeší bytovou otázku města Brna?? Proč se naše město chce stále „rozvíjet“ na úkor zeleně? A jak by město Brno garantovalo, že by zde nevznikly jen vily již v městě sídlících Brňáků?

Zelené pásy

Oproti současnému územnímu plánu nejsou v tom nyní předkládaném vyznačeny některé obvyklé plochy zeleně (kupř. zelený pruh na Barvičově ulici). Dle OÚPRu je nový ÚP zpracováván za nového stavebního zákona a již s jinou metodikou, kde se plochy pod 2000 m² nevyznačují vlastním funkčním využitím a v tomto případě zůstávají bezbarvé (bílé), tedy v režimu veřejných ploch. Odtušili jsme, že takový neurčitý status nechrání tyto plochy před jejich zničením a zabetonováním, v čemž nám nebylo ani odporováno a jen argumentováno, že třeba Barvičova patří mezi významnou zeleň města Brna a tedy by o změně jejího využití muselo hlasovat zastupitelstvo města Brna.

Ruku na srdce: Při tom, co se dnes v politice obecně děje, máme obavy svěřit osud zeleně třeba v Barvičově ulici, bez odborníka – architekta, přímo čistě politickému, budoucímu rozpoložení zastupitelstva města Brna.