Masarykova čtvrť potřebuje památkovou zónu

Asi už jste zaznamenali případ Tichého 21, kde majitelé FANN parfumerie coby nová vlastníci formálně sáhli ke „stavebním úpravám a přístavbě“, jejichž součástí má být i bazén a wellness, a v reálu to spíše připomíná demolici bývalé kulturní památky a ceněné ukázky místní architektury, pro kterou tak milujeme naši čtvrť. Ze čtvrti známe řadu demolic (z poslední doby Lužická 4) nebo různých realizací, které bychom radši snad ani neviděli. Ale doposud zde nebylo žádné reálné ochrany – naši čtvrť památkově nic nechrání. Pokud dům není sám památkově chráněn, pak zde není žádná obrana proti tomu, aby majitel pěkný dům strhl (viz níže případ vily prvorepublikového bankovního ředitele na Wanklově 14) a postavil si skoro cokoli jiného.

Takovým zásahům by dopříště mohla pomoci zabránit tzv. památková zóna (PZ). Je to druh plošné památkové ochrany – něco jako známe z centra Brna, kde je městská památková zóna, což je ale nejvyšší stupeň plošné ochrany – PZ by měla slabší ochranu. PZ chrání VNĚJŠÍ architektonické a výtvarné/estetické apod. prvky budov, které jsou z památkového hlediska podstatné. PZ je tedy víceméně jedno, jak užíváte či přestavujete budovu uvnitř, zaměřuje se pouze na vnější podobu.

Oproti obavám některých architektů nepředstavuje vyhlášení PZ ani nějaký zásadní blok či „stopku“ pro současnou architekturu. I v té nejpřísnější části ″A″, kam by naše čtvrť mohla spadat, musí nová výstavba sice respektovat charakter a měřítko památkově hodnotné zástavby (tedy ne každé, ale jen té „památkově hodnotné“), objemové proporce staveb, urbanistickou skladbu a prostorové uspořádání památkové zóny, ale je zcela dovoleno, aby „dotvářela celek soudobou kontextuální architektonickou tvorbou ve formě a míře odpovídající památkovému významu jednotlivých částí památkové zóny“. Potvrzuje to i zástupce vedoucího Oddělení ochrany kulturních památek Ministerstva kultury PhDr. Jiří Slavík s tím, že bude-li objekt bez památkových hodnot, nebude památková zóna bránit tomu, aby byl nahrazen novou kvalitou – památková zóna tak nebude znamenat konzervaci území, spíše cizelování kvalit území, což si naše čtvrť určitě zaslouží.

Památková zóna nepředstavuje vyšší míru administrativní zátěže na vlastníky nemovitostí. Už dnes musí každý v ochranném pásmu MPR (v němž je i celá MČ Brno-střed) při zásahu do vnější podoby budovy mít stanovisko magistrátu, a to by zůstalo i po vyhlášení zóny a nepodávalo by se žádná další žádost či jiné byrokratické kolečko.

Památkové zóny by mohly rovněž poskytnout alespoň nějakou ochranu 1400 památkám ve městě Brně, které ze dne na den vinou špatně provedeného zápisu na konci 80. let 20. století přišly o svou památkovou ochranu, což je pro Brno opravdu obrovský problém. Bohužel dle platné legislativy nelze aktuálně tyto památky zapsat en bloc do seznamu památek zpět. Ministerstvo odhaduje, že je schopno zapsat 20 – 30 památek ročně, což by znamenalo, že vrácení všech těchto památek na seznam trvalo skoro až 70 let, ne-li v reálu nakonec i déle! Přitom jen v navrhovaných památkových zónách dle verze MK se nachází 850 památek z oněch 1400 „odpamátněných“.

Památková zóna je dobrým řešením i z dalších důvodů. Dle OPP MMB cca 2/3 „odpamátněných“ budov má chráněno jen průčelí (uliční stranu), tzn. přesně na to, co v nemalé míře cílí i památková zóna. Dle současné legislativy už nejde chránit jen část budovy, ale budovu celou (tedy včetně vnitřku), což nemusí vždy vlastníkům vyhovovat.

Je proto třeba, aby byl co nejdříve zahájen proces vyhlášení MPZ, čemuž ovšem brání i  dosavadní ostudný negativní postoj vedení MČ Brno-střed. Aktuální návrh PZ vzešel z dlouhých jednání a už to vypadalo na dobré cestě, když se však v září 2020 vzbudila najednou rada MČ Brno-střed a hlasy jen ODS a ANO vyjádřila svůj nesouhlas s tím, že mj. údajně PZ bude bránit rozvoji Brna.

Je to smutná vizitka současného vedení naší městské části, která tak asi spíše straní developerům, co si neradi lámají hlavu se zachováním hodnot území.