Brno napadá u soudu památkové zóny - ostuda!!!

Brněnští radní 7. června 2023 schválili podání návrhu na zrušení dvou památkových zón, které ve městě vyhlásilo ministerstvo kultury. Jedna ze zón se týká prstence okolo středu města, druhá čtvrti Královo Pole. Podle města tak přibyly vlastníkům nemovitostí i magistrátu nové povinnosti, uvedl mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.

Majitelé musí mít při rekonstrukcích souhlas památkářů

„Dříve se dotčené nemovitosti nacházely pouze na území ochranného pásma městské památkové rezervace a například při rekonstrukcích vnitřku bytu nemuseli majitelé žádat o závazné stanovisko památkářů. Nyní si ale majitelé těchto nemovitostí musejí vyžádat předem závazné stanovisko i ke stavebně-udržovacím pracím, které se týkají pouze interiéru, typicky například změny vnitřní dispozice bytů, různé rekonstrukce bytů a podobně. To je výrazně administrativně zatěžuje, a stejně tak úřad, který nad tím musí dohlížet,“ uvedl Poňuchálek.

Řešili problém pozdně zapsaných památek

Prohlášením městské památkové zóny v Brně ministerstvo kultury částečně řešilo problém takzvaných pozdně zapsaných památek, které kvůli změně legislativy v roce 1988 přišly o ochranu. V roce 1988 vstoupil v platnost nový zákon o památkové péči a zrušil se státní seznam kulturních památek. Jeho fond přešel do nového Ústředního seznamu kulturních památek ČR. Dosavadní legislativa uznávala status památky nejen nemovitostem v seznamu, ale také budovám, na něž se jako na kulturní památky pohlíželo. Památkáři měli v té souvislosti všechny tyto objekty evidovat a dodatečně zapsat na seznam. V roce 2015 ale ministerstvo kultury rozhodlo o vyřazení všech pozdně zapsaných památek ze seznamu. Téměř polovina budov je v Brně, které se kvůli tomu i neúspěšně soudilo.

Zóny mají chránit vilové čtvrti a činžáky

Památkovou zónu v Králově Poli vyhlásilo ministerstvo loni na podzim, zónu zasahující do městské části Brno-střed letos v únoru. Mají ochránit vilové čtvrti a činžovní domy z 19. a 20. století v širším centru a architektonicky hodnotné domy bez památkové ochrany. Ředitel brněnské pobočky Národního památkového ústavu Zdeněk Vácha opakovaně upozorňoval, že ochrana se týká vnější podoby domů, ne jejich interiérů. K dnešnímu kroku magistrátu se Vácha vyjádřil pro Český rozhlas: „Jde o smutný příklad narušeného vztahu stávající reprezentace města k jeho historii a jedinečnému stavebními dědictví. Tímto se de facto zříká části nejen stavebního dědictví města a s mentalitou východních nájezdníků je vlastně dává všanc.“

Zdroj: www.brnan.cz/udalosti/brno-poda-k-soudu-navrh-na-zruseni-dvou-pamatkovych-zon-schvalili-to-radni?fbclid=IwAR1IfJeuky7rH5rm0HcRteBG9lckaZnT3TIVbt5xKlsz2IG-YSOoY6_XdF8

Prohlášení ředitele NPÚ, ÚOP v Brně k soudnímu napadení prohlášení památkových zón v Brně ze strany města Brna

Přestože soudní odvolání nemá účinek zrušení opatření a musíme vyčkat na verdikt, k samotné skutečnost sdělujeme následující. Krok byl ze strany vedení města avizován, stejně je však překvapením, že Rada města k takovémuto kroku nakonec přistoupila.
Jde o smutný doklad narušeného vztahu stávající reprezentace města k jeho historii a jedinečnému stavebnímu dědictví. Je známo, že Brno je v republice městem s největší mírou postižení kauzou tzv. pozdních zápisů, zákonnou ochranu ztratily asi dvě třetiny jeho historického stavebního fondu (!). Památkové zóny měly, při absenci jiných reálných právních nástrojů, alespoň částečně přispět k ochraně urbanistických a památkových hodnot části ohrožené historické zástavby města, zamezit demolicím budov či jejich znetvoření. Měly být alespoň relativní zárukou, že zůstane zachováno gros hodnot, identita historického sídla i mimo samotné historické jádro. Ne náhodou se důvodové zprávě návrhu usnesení Zastupitelstva městské části Brno-střed z dubna 2021 (pro 18. zasedání Zastupitelstva) dočítáme, že:
„Navrhované lokality (zejména Masarykova čtvrť, BVV, Veveří) představují z hlediska urbanismu a architektury jedno z nejhodnotnějších urbánních území v kontextu celé střední Evropy. Jsou zhmotněním novodobého vývoje a postavení Brna jako předního průmyslového centra a někdejšího zemského hlavního města Moravy, a to jak v rámci Rakouska-Uherska, tak pozdějšího Československa.“
A opět ne náhodou Ministerstvo kultury České republiky konstatuje, že se v Brně:
„...situace ochrany kulturního dědictví v památkově plošně nechráněných městských čtvrtích v širším centru města Brna stala v posledních letech zcela neúnosnou a moravská metropole každým rokem ztrácela prostřednictvím demolic a utilitárních přestaveb zvláště objektů z 19. století a meziválečného období celosvětově uznávanou architektonickou a urbanistickou podstatu jednotlivých městských částí...“
Politická reprezentace moravské metropole se tedy tímto de facto zříká této části nejen stavebního dědictví města a s mentalitou východních nájezdníků je vlastně je dává všanc. Brno prý chce kandidovat na titul Evropské hlavní město kultury v roce 2028. Jaký paradox. Po tomto politickém rozhodnutí, by mu již nyní po zásluze příslušel titul Evropské hlavní město barbarství.