Odpady

Nádoby na recyklovaný odpad až k vám domů !!

Pokud máte zájem o barevné nádoby na tříděný odpad (plasty, papír, bio), napište si Mgr. Ivaně Fialové z brněnského magistrátu, která poskytuje veškeré informace na telefonním čísle +420 542 174 550 nebo e-mailové adrese fialova.ivana@brno.cz.
 

Upravit text
 
 
 
 

 

Svoz bioodpadu

Bude od března společnost SAKO Brno svážet, stejně jako v loňské sezóně, každou lichou středu v měsíci.

Noví zájemci o dodání nádoby do domu se mohou hlásit na e-mailu jana.vytiskova@brno-stred.cz nebo telefonním čísle 542 526 314.

Nádoba je k dodání zdarma, a to o objemu buď 120 l, nebo 240 l. Podmínkou pro dodání je bydliště v oblasti pilotního projektu svozu bioodpadu ve Stránicích, umístění nádoby mimo veřejné prostranství a ve dni svozu umožnění přístupu pracovníků svozové společnosti, například přistavením nádoby před dům.

O nádoby na plast a papír do domu je možné požádat na Odboru životního prostředí Magistrátu města Brna, kde žádosti přijímá Mgr. Ivana Fialová, a to telefonicky na čísle 542 174 550 nebo na e-mailu fialova.ivana@brno.cz. 

CESTA naší čtvrti ke sběru bioodpadu - stav leden 2018

Po zrušení oblíbeného sběrného dvora na Vaňkově náměstí jsme se zabývali také otázkou, kam lze ukládat bioodpad z našich zahrad. Vedle toho, že stále podporujeme, aby někde ve čtvrti vznikl nový sběrný dvůr (Tvrdého, prozatímně bývalý vojenský areál na Lerchově), zajímali jsme i o nějaké provizorní řešení. Jako první se nabízelo instalovat ve čtvrti kontejnery na bioodpad (podobné jak jsou dnes třeba na plasty, ale v typické hnědé barvě).

Možná, námi navrhovaná místa pro umístění biokontejnerů (červené body: základní síť, oranžové body: alternativní / doplňkové umístění). Při plánování je třeba zohlednit, aby místo bylo v pěším dosahu, bylo na něj a jeho vyvážení dostatek prostoru a zároveň aby nebylo bezprostředně u nějakého domu, kde by mohlo obyvatelům nějak více vadit.

 

V červenci 2016 jsme o tomto tématu mluvili s příslušnými členy vedení jak města Brna, tak MČ Brno-střed a žádali, zda by Masarykově čtvrti takové kontejnery nezajistili (SAKO celoroční provoz 5 kontejnerů s týdenním odvozem nacenilo na cca 50 tis., což není nijak dramatická částka – navíc provoz by nebyl celoroční, ale zase by asi nakonec byly potřeba častější vývozy, protože klasický kontejner jsme v zahradní čtvrti v sezoně schopni zaplnit asi velmi brzy).

Město Brno nechalo v r. 2016 zpracovat zásadní studii, která se zabývala celobrněnským sběrem bioodpadu. Studie měla ukázat, jakou metodou by se měl takový odpad sbírat – zda třeba jednotně pro celé Brno nebo odlišně pro různé části (kupř. malá popelnice do každého domu, veřejné kontejnery, podpora kompostování) a jak se dané promítne finančně a ekologicky (četnost svozů, forma svozů). Město  vyčkávalo výsledků dané studie, aby nemohlo být třeba obviněno, že nyní investuje do nějakého dočasného řešení a pak zase systém třídění mění – tedy že nehospodárně vynakládá veřejné prostředky.

Město mělorovněž obavy z toho, zda by se z veřejně přístupných kontejnerů nestala odložiště na všechno - stačí jeden neukázněný občan a znehodnotí celý obsah nádoby, který už do kompostárny dát nelze. 

A jakkoli to může znít nelogicky a neekologicky, je dokonce třeba se zamyslet nad tím, zda není „výhodnější“ odvážet bioodpad do spalovny, kde se ještě energeticky zužitkuje (výroba tepla, elektřiny). To souvisí třeba i s tím, že stávající systém svozu komunálního odpadu je zažitý a fungující (nový systém biosvozu by vyžadoval další finanční prostředky) a samo město Brno nemá žádnou vlastní kompostárnu (tedy by muselo ukládat takový odpad na cizí kompostárny). Na druhou stranu Brno podporuje lokální kompostování – tedy místo dalších kontejnerů a centrálního svozu (kdy se uvažuje i tak, že svoz generuje další exhalace) preferuje, aby lidé na zahradách kompostovali (i proto Brno prodávalo obyvatelům dotované plastové kompostéry).

Tehdejší stav šel řešit následovně:

-          odvážet bioodpad do sběrného dvora (ty aktuální bohužel leží mimo pochůzkovou vzdálenost: Veveří, Vídeňská)

-          zřídit si na zahradě kompost, posekanou trávu užívat na mulčování, pořídit si štěpkovač apod.

-          zajistit si vlastní hnědou nádobu na bioodpad (takovou individuální komerční službu nabízí kupř. A.S.A.)

-          házet bioodpad do klasických popelnic a zapomenout při tom na to, že jsou určeny pro komunální odpad a chlácholit se tím, že se z něho někdo zahřeje nebo rozsvítí žárovku

Nakonec díky aktivitě místostarostky Jasny Flamikové (Zelení, mj. také dřívější předsedkyně OSMČ) se v roce 2017 rozběhl sběr bioodpadu v Masarykově čtvrti, a to jako nejen v rámci Brna-střed, ale i celého Brna jako přímo pilotní projekt. Každý dům si tak mohl bezplatně požádat o hnědou nádobu (buď 120 nebo 240 l). O nádoby je stále možno se hlásit, a to na Odboru životínho prostředí MMB. 

------------------------------------------------

Kde potřebuje Masarykova čtvrť další koše (zejména na psí exkrementy)?

Z různých diskusních příspěvků na našem Facebooku v r. 2017 nám vyplynulo, že vážným tématem je pro některé nedostatek košů, kam by mohli venčící vyhazovat psí exkrementy.

 

Oslovili jsme vedoucího Odboru životního prostředí naší radnice, který je za dané odpovědný, a zde předkládáme jeho odpověď z 11.10.2017:

Odpadkové koše jsou v Masarykově čtvrti stejně jako na jiných lokalitách naší MČ kromě samotného centra města rozmisťovány standardně v parkových plochách a dále na zastávkách MHD, na jiných místech, rozuměno v ulicích, to je jen výjimečně především s ohledem na omezené finanční prostředky. Nicméně jsme na podněty občanů do některých lokalit i tak koše přidávali (např. na Gorkého anebo Rybkovu či Štěpánskou), takže teoreticky si to dokáži představit i na některé z ulic v Masarykově čtvrti, problém je v tom, že většina z nich má úplně jiný charakter co do vytíženosti než např. již zmiňovaná Gorkého.

Pojďte nám (i sobě) tedy pomoci – napište nám (ať už na e-mail nebo jako zprávu na FB), kde dle Vás takový koš velmi citelně chybí, nebo se obracejte přímo na dr. Studénkovou z radnice (milena.studenkova@brno-stred.cz), aby bylo vidno, že přání vychází „z lidu“ a je zde opravdu poptávka a my si to nevymýšlíme. :-)

Na druhou stranu je fér říci, že slušní pejskaři si umí poradit už dnes a ani x dalších košů neznamená zkrásnění našich trávníků ze dne na den: je to prostě hodně o lidech. Zároveň nás příjemně překvapilo, že někteří pejskaři dokonce uklízí po jiných – děkujeme.

Recyklace odpadů

Občanské sdružení Masarykova čtvrť podporuje jakékoli ekologické zacházení s odpady, a proto:

- se zasazuje o co největší počet nádob na separovaný odpad (městu Brnu jsme na přelomu roku 2011/2012 navrhli následující doplnění v lokalitách Pisárky, Pisárky + Stránice, Stránice 2)

- podporuje umístění sběrného dvora na území čtvrtě í

- podporuje, aby město Brno začalo konečně separovat i všechny druhy plastů - čehož jsme "dosáhli": od 1.4.2014 začíná Brno konečně třídit všechny plasty

- podporuje sběr bioodpadu

 

Proč je dobré a prospěšné v Brně třídit odpad?

Chybí Vám ve Vašem okolí nějaká z nádob na separovaný odpad? 

Máte jinou připomínku či nápad k vylepšení k nakládání s odpady v Masarykově čtvrti?

Sdělte nám to na osmc@email.cz

 

Do kontejnerů na ulici se v Brně třídí:
Bílá     Nebarevné sklo
Zelená     Barevné sklo
Modrá     Papír (noviny, časopisy, kartóny, obaly atd.)
Žlutá

    PLASTY (neznečištěný)

    PET lahve + hliníkové obaly od nápojů (plechovky) +

    Tetra-packy (od mléka, džusů apod.)

    POZOR: město Brno od 1.4.2014 třídí všechny druhy plastů!!

Do sběrných dvorů se v Brně vedle výše uvedeného třídí kupř.:
  • alobal (obaly od čokolád, vršky od jogurtů apod.)
  • bioodpad (spadané listí, větve, posečená tráva, neupotřebitelná zelenina/ovoce atp.)
  • železo (včetně vypláchnutých konzerv, uzávěrů od nápojů apod.)
  • elektronické spotřebiče (pračky, počítače, televize, fény apod.)
  • pěnový polystyren (kupř. z krabic s elektrospotřebiči)
  • zářivky (včetně úsporných zdrojů)
  • baterie a jiný nebezpečný odpad (kupř. chemikálie, natěračské barvy, ředidla)
  • textil
  • stavební suť (pozor: ne každý sběrný dvůr má možnost odebrat stavební suť)

Podrobnější seznam zde.

Vyfoceno v Luhačovicích na podzim 2012 - ideální stav: před každým domem kompletní recyklační výbava:-)

Záměr SSO Tomešova


Zde najdete reprodukci historie dosavadních kroků brněnských samospráv k realizaci sběrného dvora na Tomešově, jak nám ji 2. května 2019 popsal Ing. Vladimír Jandásek, vedoucí technicko-správního odd. společnosti SAKO a.s.:

Dopisem ze dne 26.9.2017 požádal OŽP MMB společnost SAKO o zahájení kroků vedoucích k realizaci tří SSO mezi nimiž bylo i SSO Tomešova.

-          k uvedenému požadavku jsme si nechali zpracovat jednoduché investiční posouzení a následně se dne 8.11.2017 konala na MMB, za účasti zástupců MMB, BKOM, BVK, LT Projekt a SAKO koordinační schůzka, na které bylo konstatováno:

o   pro SSO, které má nahradit zaniklé SSO na Vaňkově náměstí, byla na p.č. 330 v k. ú. Staré Brno (MČ Brno-střed) vymezena plocha trojúhelníkového tvaru situovaná na svahu jižně od stávajícího parkoviště; parcela je ve vlastnictví SMB a v užívání BVK, a.s.

o   v blízkém okolí se v této lokalitě a na předmětné parcele nachází tři objekty historických vodojemů

o   severně od parc. č. 330 na p.č. 329 a dalších má být vybudován, dle investičního záměru zpracovávaného dne 7. 3. 2016 Mgr. Báčou, „Parkovací objekt Tomešova“; investiční záměr byl schválen radou MB č. R7/120 dne 13. 6. 2017 a má 2 varianty, přičemž varianta B počítá i vybudováním předmětného SSO - zajišťuje OI MMB

o   stávající SSO na ulicích Veveří, Jílová, Korejská a Sochorova jsou v dostupné vzdálenosti i pro občany z Masarykové čtvrti,

a ze které vyplynulo:

o   plocha navržená ve schváleném investičním záměru „Parkovací objekt Tomešova“ je pro vybudování SSO nedostatečná, je třeba ji rozšířit minimálně o cca 10 m směrem do stávajícího parkoviště, ubydou tak parkovací místa a bude zamezen příjezd na současné parkoviště; investiční záměr ale počítá se stávající kapacitou parkoviště (tj. 30 míst) – tento rozpor v zájmech je nutné vyjasnit

o   plocha je dle platného ÚPmB určena jako plocha pro umístění technické infrastruktury, bude třeba iniciovat změnu ÚP, do schválení změny ÚP může být stavba povolena pouze jako dočasná

o   při výstavbě je nutné respektovat existenci starých podzemních vodojemů a jejich případné zapsání mezi národní kulturní památky České republiky – zpamátnění právě probíhalo

o   doposud nebyla zpracována architektonická studie parkovacího domu

o   SSO bude muset být napojeno na vodovod a kanalizaci

o   V předmětné době probíhalo i dosvěření pozemků do správy MČ Brno-střed

o   i po vyřešení výše uvedeného bude z důvodu odvozu separovaného odpadu nákladními automobily nezbytné upravit neoficiální stání OA po obou stranách jednosměrné části ulice Tomešova a tím dojde k dalšímu omezení parkování v oblasti

o   a vzhledem k zajištění potřebné plochy pro SSO bude nezbytné plochu rozšířit i do svahu a zajistit ji opěrnými stěnami, což s relativně dlouhými přípojkami vody a kanalizace celý projekt významně prodražuje.

Na základě výše uvedeného proběhla i jednání se zástupci MČ Brno střed (schůzka u starosty a se zástupkyní starosty) na kterých bylo dohodnuto, že je nezbytné počkat na dosvěření pozemků do správy MČ, na ukončení procesu zpamátnění historických vodojemů a na rozhodnutí o dalším využití celého území a v případě dalšího zájmu MČ SSO realizovat, bude ze strany MČ svoláno další jednání a do té doby SAKO přípravné práce přeruší.

 

 

Dané dále sledujeme, protože, jak vidno, zatím SAKO nás ani místní do přípravné fáze zatím nijak nepřizvalo.