Na domov na Žlutém kopci chybějí peníze

Brno - Ze dvou chátrajících nemocničních budov nový moderní dům pro důchodce na jižních svazích Žlutého kopce postavíme do dvou let, slibovali radní kraje před sedmi lety. Dvacet let nefungující transfuzní stanice v Tomešově ulici, kde měli staří lidé najít domov, ale stále chátrá. Kraji na opravy chybějí peníze. Kvůli zdržením požádal o prodloužení platnosti stavebního povolení.
Ještě před sedmi lety jihomoravský hejtman Michal Hašek zdůrazňoval, že je vybudování takového zařízení nutné. „Do měsíce v koalici předložím nový návrh na zachování sociálního zařízení a rozšíření o chybějící lůžka následné péče," uvedl nyní hejtman.

Po přestavbě domů v těsném sousedství Masarykova onkologického ústavu už několik let volá jeho ředitel Jan Žaloudík. O záměru jednal na konci roku právě s hejtmanem. „Domlouvali jsme se, že zařídí, abychom mohli domy alespoň prohlédnout a zjistit v jakém jsou stavu," sdělil Žaloudík. Lidé z okolí si podle něj často nesprávně myslí, že poničené domy na půdě kraje, jsou staré pavilony onkologického ústavu.

Na přestavbu domů nyní propadá kraji stavební povolení. Proto zažádal úřad městské části Brno-střed, v níž zchátralý areál leží, o jeho prodloužení. „Je to zcela standardní postup. Žádost o prodloužení je snazší, než pak celý kolotoč vyřizování absolvovat znovu. Podobná zařízení jsou potřebná, nicméně na stavbu stále chybějí peníze," vysvětlil náměstek hejtmana pro sociální oblast Marek Šlapal.

Podle ředitele Žaloudíka může rekonstrukce stát až tři sta milionů korun. „Nám dům nepatří. Takže cokoliv, tam uděláme, bude na cizím pozemku. Pokud ale kraj vyjedná spolupráci s ministerstvem zdravotnictví, které je náš zřizovatel, do oprav se zapojíme," připustil ředitel.

Naposledy využívali chátrající dům v Tomešově ulici studenti z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, jejímž byl tehdy děkanem. „Když se fakulta stěhovala na nedostavěný kampus, načas jsme měli pronajaté i některé prostory právě v bývalé transfuzní stanici. Věčně si někdo stěžoval na nefungující elektřinu, ucpané potrubí a další neduhy," vzpomněl Žaloudík.
Ještě před Haškem plánoval přestavbu staré stanice i bývalý náměstek a radní kraje Milan Venclík. Z domu v sousedství prvorepublikových vil v Tomešově ulici chtěl vystavět hotel. Měl hostit především návštěvníky blízkého veletržního areálu, na který je z oken domů vidět.

Podobné návrhy se nelíbily především místním. „Místo má svoji historii a v posledních letech hlavně chátrá. Klidný domov možná přiměje město zrekonstruovat blízký park nebo cesty zahrádkářskou kolonií nad starobrněnským pivovarem," uvedla Irena Hložková, jež žije v sousední Tvrdého ulici.

Město spravuje jedenáct domovů pro důchodce a dalších asi devět set bytů s pečovatelskou službou. „Zatím dokážeme pokrýt poptávku. Kolik lidí si o místa žádá, není možné říci. Žádosti mohou posílat do několika domovů současně," vysvětlila mluvčí brněnského magistrátu Zuzana Taušová.

Péči o staré lidi bude Brno v příštích desetiletích potřebovat i podle statistiků. „Do roku 2056 vzroste podle prognóz hlavně počet lidí starších pětašedesáti let. To bude vyžadovat posílení nabídky služeb a bydlení pro seniory," uvedli Eva Gregorová a Jan Zvara z kanceláře strategie rozvoje města.

1.2.2016

Alžběta Nečasová

https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/na-domov-na-zlutem-kopci-chybeji-penize-20160201.html