Poslyšte pohádku o naší nástěnce z nám. Míru. - s happyendem

Byla (a nebyla) jedna nástěnka.

Poslyšte tragikomický příběh o jedné nástěnce našeho sdružení s happyendem. Narodila se před mnoha desítkami let, spokojeně a dlouho žila na objektu konečné tramvaje č. 4 a nejdříve desítky let sloužila Svazu zahrádkářů a pak našemu sdružení.

Někdy na jaře 2017 najednou z budky zmizela (s ní třeba i vedlejší nástěnka skautů) – DPMB nepovažoval bohužel za nutné nám ani kolegům dopředu něco sdělit, tak jsme museli sami pátrat.

Ukázalo se, že je to kvůli údajné rekonstrukci objektu. To nás trochu zarazilo, protože stěny objektu byly (ne náhodou) před minulými komunálními volbami čerstvě nově natřeny a nebyly nijak poškozené. Nakonec se ukázalo, že DPMB vadí vtipný nápis LET ´S WAIT od známého performera TIMA, kterému jiná městská instituce TIC Brno naopak vydává pohlednice (nu což, ne nadarmo se říká o Brnu, že je to jediný vtip, v kterém lze i žít). Touha městského dopravce po čistotě však vyznívá poněkud falešně, když si srovnáte stav podobného objektu na konečné na Osové, který je již měsíce silně posprejovaný a toto DPMB nevadí, zatímco kvůli malému sarkatistickému nápisu s přemalováním tří prken se dělají manévry. Dalším překvapením pro nás bylo právě to, že bylo-li účelem celé akce opravdu jen zamalování Timova nápisu, pak nebylo vůbec třeba nástěnky sundávat (nápis byl nad nimi)...

Když dílko zmizelo pod indiferentní hnědou barvou, logicky jsme čekali, že se zpět na místo vrátí i sundané nástěnky. Ale ouha. Týdny plynuly a nic se nedělo. Opět jsme začali pátrat, co se děje.

Ukázalo se, že se do hry vstoupila marketingová rada DPMB – vnitřní orgán DPMB sestavený z jeho zaměstnanců a funkcionářů (mj. v něm sedí i Vít Prýgl, zastupitel města Brna za ANO 2011, nebo dále zmiňovaná správní ředitelka JUDr. Lukavská). Provedla si blíže nespecifikovanou, avšak (dle slov JUDr. Evy Lukavské, správní ředitelky DPMB) důkladnou analýzu rizik plynoucích zejména z vandalismu páchaném na těchto nástěnkách (ovšem tato analýza neexistuje v žádné písemné formě) a dovodila, že nástěnky na objektech DPMB jsou dle všeho značně rizikové.  Když jsme se pídili po tom, jaké rizika taková dřevěná nástěnka představuje, musel DPMB přiznat, že za posledních 10 let neevidoval žádné zranění, které by naše nástěnka způsobila – nikoho nekousla, na nikoho se nevrhla… Nebyla předmětem ani žádného podstatného vandalismu…

Jako poslední záchranu tak vytáhl DPMB rámcovou zákonnou povinnost předcházet škodám a oni tím, že nám sundali nástěnku, předchází škodám, které by naše nástěnka mohla způsobit. Jakkoli ctíme zákony (a víme, že pokud něco způsobí naše nástěnka, jsme za to odpovědni my, resp. ten kdo ji poškodí nezákonným jednáním), je zjevné, že odkazovat se na tu nejobecnější povinnost v občanském zákoníku je spíše výmluva. Dovedli-li bychom to totiž do důsledků, nesměl by už nikdy vyjet žádný trolejbus nebo šalina, protože jejich provoz představuje setrvale riziko, že někomu způsobí škodu: někoho srazí, někdo spadne při prudkém brždění nebo do něčeho narazí a poškodí to. Jen tak mimochodem nejvíce nehod měli řidiči DPMB v roce 2009:  959 ne­hod, v roce 2013 pak třeba 731 (z toho zavinili přímo řidiči DPMB: 223) – a kvůli tomu nepřestal jezdit ani jediný vůz, nikdo nijak neomezil provoz MHD. Zato, když naše nástěnka nikomu neublížila, přesto musela zmizet.

Na červnové zastupitelstvo přišli za nástěnku orodovat náš předseda Michal Závodský i zástupce skautského oddílu. Zatímco jiní předřečníci řešili privatizaci bytů a zastupitelstvo rozhodovalo o milionech z rozpočtu apod., tak my jsme srdnatě vytáhli za naše nástěnky. Ono, kde jinde už dané tematizovat, než u vedení jediného akcionáře a tedy „šéfa“ celého dopravního podniku – rady města Brna. Primátor nesměle reagoval, že by snad aspoň jedna nástěnka mohla zůstat, ale od té doby se nic nezměnilo. Jediným efektem našeho vystoupení před zastupiteli města bylo, že DPMB nás vyzval, abychom si dali nástěnku někde vedle mimo jeho objekt – ale to je taková nabídka-nenabídka: není to již jeho majetek a nám by to přineslo jen další starosti a náklady, a to stranou necháme, že by to přímo veřejnému prostoru nepřidalo, když by tam byly další objekty.

5. září se náš předseda vypravil na zastupitelstvo znova. Tentokrát mu v nové prosbě o vrácení nástěnky stála v cestě technika - selhalo ozvučení a začátek zastupitelstva se posunul o několik hodin; na druhou stranu jsme tentokrát již osobně oslovili ředitele DPMB a přemlouvali jej k vrácení nástěnky, třebas dočasně, protože se plánuje nový objekt, kde by se muselo teprve vyřešit, zda na něj bude technicky možno nějakou nástěnku umístit.
A 7. září se najednou nástěnka (i skautů) objevila zpět - takže konec dobrý všechno dobré. Jsme rádi, že Vás můžeme zase informovat i tímto způsobem o novinkách v naší čtvrti.