Kauza Wilson - Nejvyšší státní zástupce podal proti D.Hrubé dovolání

Nejvyšší státní zástupce podal v kauze Wilson již své druhé dovolání v neprospěch obviněné Dagmar Hrubé - bývalé starostky MČ Brno-střed, která podepsala nevýhodné smlouvy s developerem na lukrativní pozemky v centru Masarykovy čtvti na ul. Lerchova.

Prvoinstanční Městský soud v Brně ji odsoudil za spáchání trestných činů zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku, a to třemi lety vězení s podmíněným odkladem na pět let. Měla nahradit i vzniklou škodu, tedy zaplatit deset milionů korun, které město předtím uhradilo ministerstvu obrany.

Odvolací Krajský soud v Brně v červnu 2013 však dospěl k závěru, že se ve věci trestný čin nestal, protože mezitím jiný soud naznal, že klauzule o smluvní pokutě ve smouvě mezi městem a Ministerstvem obrany, kterou byl celý vojenský areál bezúplatně převeden na město, je údajně neplatná. Dle soudu tak nevnikla městu škoda a nestnemohl se tak stát ani trestný čin. 

S těmito závěry nyní Nejvyšší stítní zastupitelství nesouhlasí a argumentuje, že omezující podmínky stanovené  ve smlouvě o bezúplatném převodu byly účinné a mělo být podle nich postupováno, tedy jinak řečeno že D.Hrubá jednala v tom závadném smyslu, jak dovodil soud  v odsuzujícím rozsudku prvního stupně. 

Nyní se věcí bude opět zabývat Nejvyšší soud.

Z dovolání vyberme za vše hovořící pasáž:

"Dále je třeba doplnit, že podle citovaných závěrů Nejvyššího soudu České republiky bylo  zjištěno,  že  obviněná  věděla  o rozporech  svého  postupu  se statutem  města Brna,  zákonem  o  obcích  i  smlouvou  o  bezúplatném  převodu  a  byla  si i vědoma negativních následků ve formě porušení zájmů chráněných trestním zákonem. Jinak řečeno,  obviněná  byla  podle učiněných  zjištění  srozuměna  s protiprávností  svého jednání, které přesto realizovala, s tím, že protiprávnost se odvíjela od mimotrestních právních  norem,  jichž  se  trestní  zákoník  nedovolává  (od  zákona  o  majetku České republiky a od zákona o převodu majetku). V takovém případě, pokud se obviněná domnívala,  že  její  jednání  je  protiprávní  a  přesto  posuzované úkony  uskutečnila a pokud by i bylo zjištěno, že (při zohlednění následné soudní praxe) protiprávními nejsou, jednalo by se z její strany o omyl právní pozitivní v mimotrestních právních normách, jichž se trestní zákoník nedovolává, jenž je třeba vyhodnotit podle zásad posuzování pozitivního omylu skutkového. Podle nich je potom namístě kvalifikovat takový  útok  nikoli  jako  dokonaný  čin,  ale  jako  pokus  o  něj, ..."

Celý text dovolání si můžete přečíst ZDE.