Brno chce změnit podobu náměstí Míru. Lidé se bojí, že oživne starý projekt Wilson MFD 8.1.2020

Přinášíme přepis článku MFDnes z 8.1.2020, který informuje o rozbíhajících se přípravách na architektonickou soutěž k nám. Míru.
My nesouhlasíme s názory Kanceláře architekta města, že by dané místo potřebovalo polyfunkční dům s byty. Dané místo potřebuje primárně kvalitní rekonstrukci (skoro vše zde ještě pamatuje socialismus) a oživit. To vše jde zajistit velmi dobře i bez bytovky.

Hovoří-li šéf KAMu o vzniku přiměřeného objektu, pak taková přiměřenost je pro každého jiná… Pro developera Wilson properity to byla mohutná bytovka s šesti podlažími. Zaráží nás, že městská organizace jde tak přímo proti dosavadní vůli lidí, kteří preferují řešení místa bez nějakého několikapodlažního objektu. Zatímco KAM hovoří o „nekvalitním náměstí“, my odmítáme rovnici mezi pojmem náměstí a nezbytností zastavit, co to jde. Zatímco páni architekti spatřují problém i v křížení kolejí tramvajové smyčky s místními komunikacemi, tak my vidíme řešení, které existuje normálně desítky let bez větších komplikací a přispívající k tomu, že zde nikdo nejede jako šus.

Pokud se město Brno rozhodlo tímto malým prostorem řešit bytovou situaci v Brně, mělo by se spíše zaměřit na velké brownfieldy, které leží ladem – nechť ty převezme (nebo se jich lehkomyslně nezbavuje) a zdevelopuje je – tam mohou vzniknout stovky, ba tisíce nových bytů a ne v srdci rezidenční prvorepublikové zahradní čtvrti.

Pobavila nás i slova náměstka O. Pospíšila (ČSSD) o tom, že „Ze zkušeností víme, že bez bytů by byl objekt v určitých hodinách, v noci a o víkendech opuštěný. A to není dobře.“ No kdybychom to aplikovali doslovně, tak bychom panu náměstku museli zbourat (nejen) jeho pracoviště: Novou radnici -  i ta je v noci a o víkendech opuštěná. A kdyby i jeho kolegové z ČSSD či koalice hlasovali v září 2019 pro podporu našich projektů participativního rozpočtu a neházeli nám spíše klacky pod nohy, nebyl by areál opuštěný, a to ani o víkendech.  
Mimochodem Oliver Pospíšil (mj. z Řečkovic a bez jakéhokoli bližšího vztahu k naší čtvrti) náměstkoval i v době, kdy se řešila kauza Wilson – sice ji zdědil, ale také příliš nevyřešil a nyní nám sem chce bytovku cpát. :-(

Brno chce změnit podobu náměstí Míru. Lidé se bojí, že oživne starý projekt Wilson

Hvězdárna na Kraví hoře loni trhla rekord v návštěvnosti, když do ní zamířilo na 170 tisíc lidí. Další davy se přišly rekreovat do oblíbeného parku nebo si zaplavat do tamního krytého bazénu. A téměř všichni museli projít přes náměstí Míru, kde končí tramvaj číslo 4.

To, ač je srdcem jedné z nejhezčích brněnských čtvrtí, návštěvníka nepotěší. Sousedství tramvajové točny totiž už dlouhé roky hyzdí opuštěný vojenský areál s nevábným parčíkem a totalitní „krabicí“ prodejny Brněnka. Město chce proto podobu náměstí změnit.

Radní před Vánoci pověřili Kancelář architekta města (KAM) přípravou architektonické soutěže na jeho dostavbu. „Ten prostor není kvalitní náměstí, ale kombinace tramvajové smyčky a bývalých vojenských objektů, které do Masarykovy čtvrti vůbec nepatří. Problémem je i křížení kolejí tramvajové smyčky s místními komunikacemi,“ oznamuje ředitel KAM Michal Sedláček.

Konkrétní podoba nového náměstí vzejde až ze soutěže. Ale město, jemuž vojenský areál patří, by v něm rádo vidělo polyfunkční dům, do kterého se přestěhuje Brněnka, a parčík s klidovou zónou. „Myslíme si, že přiměřený objekt se službami, klubovnami, komercí a byty je pro lokalitu nejlepší,“ říká Sedláček.

Posunout se má také tramvajová smyčka, nové bude i celé dopravní řešení pro auta a chodce.

Historie projektů na revitalizaci náměstí Míru je však dlouhá a složitá. „Uvědomujeme si, že je nutné zadání soutěže důkladně prodiskutovat se všemi stranami. Zásadní změna proti dřívějšku je ale v tom, že zatímco původně šlo o soukromý projekt, teď se myšlenky chopilo město a případné byty by byly městské,“ podotýká Sedláček.

Byty nechceme, hlásí místní

Diskuse o přeměně opuštěného areálu zřejmě bude vášnivá. Místní souhlasí s tím, že je potřeba jej upravit a využít, ale chtějí jen společné prostory, ne soukromé byty. „Máme obavu, že se vrací víc než deset let starý megalomanský projekt Wilson,“ upozorňuje předseda Občanského sdružení Masarykova čtvrť Michal Závodský. „Jsme rezidenční čtvrť. Nové byty místním nepomohou a situaci nedostatku bytů v Brně nezachrání. Bytovku odmítli i lidé v petici Stop Wilson z roku 2007, kterou podepsalo více než tři tisíce lidí,“ upřesňuje Závodský.

Na rozdíl od bytů místním chybí kryté plochy pro společné setkávání, kulturu nebo sportování. K tomu se podle nich hodí právě dvě budovy bývalých vojenských opraven. „Pokud tu postaví byty, automaticky zásadně omezí využití pro veřejnost,“ tvrdí Závodský.

S tím vedení města ani KAM nesouhlasí, podle nich byty do polyfunkčního domu patří. „Ze zkušeností víme, že bez bytů by byl objekt v určitých hodinách, v noci a o víkendech opuštěný. A to není dobře,“ sděluje náměstek primátorky pro bydlení Oliver Pospíšil (ČSSD). „Rozhodně nepůjde o nějaké velké množství bytů, spíš o desítky.“

Myšlenka dostavby náměstí Míru je stará už více než 15 let a iniciovala ji městská část Brno-střed pod vedením ODS. V roce 2006 vznikl na základě soutěže, kterou vyhlásil Útvar hlavního architekta, developerský projekt společnosti Wilson Properity s 80 byty, obchody a službami v první etapě. Poté, co by se sousední Brněnka do nového objektu přestěhovala, se počítalo i s úpravou parku. K tomu však nedošlo, když se proti postavilo město i místní.

Vyšlo také najevo, že radnice porušila podmínku bezplatného převodu areálu z rukou armády, jež stanovovala, že objekt bude nejméně deset let nekomerční. Kolem projektu se rozvířila kauza, která skončila u soudu, od nějž bývalá starostka za ODS Dagmar Hrubá po letech odešla s podmíněným trestem. Pro lidi z okolí je i proto nyní jakákoliv přestavba náměstí citlivým tématem. Naštvalo je i to, že dva vítězné projekty participativního rozpočtu na přeměnu bývalých vojenských baráků na sál a komunitní centrum město odpískalo. „Tvrdí, že by to bylo moc drahé, protože je potřeba opravit i kanalizaci, ale spíš je to snaha dostat nás ze hry,“ míní Závodský.

Důležitou roli v budoucí podobě lokality budou hrát i výsledky nedávno dokončené dopravní studie, protože současný stav není z hlediska bezpečnosti šťastný tím, že se tu kříží tramvaje s auty i pěšími trasami.

Přípravu si proto chce ohlídat také brněnský dopravní podnik. „Za nás je nezbytné, aby nový prostor naplnil naše požadavky na smyčku tramvají linky 4 a zastávky autobusových linek 68 a N89 ve směrech do Mučednické, Lerchovy a Údolní ulice, včetně pěších cest a chodníků,“ říká mluvčí Hana Tomaštíková.

Vedení města i KAM uznávají, že jde o třaskavé téma. Soutěž bude vyhlášena na jaře a rok potrvá, než se vyjasní, jak by mělo náměstí vypadat. „Řešení bude víc a budeme o nich s lidmi jednat a snažit se vybrat to nejlepší,“ slibuje radní pro územní plánování a rozvoj Filip Chvátal (KDU-ČSL).

Autor: Milada Prokopová redaktorka MF DNES