2019: Brno zařízlo jedny z nejúspěšnějších projektů participativního rozpočtu

62.

Ukončení realizace projektů participativního rozpočtu v rámci lokality bývalého vojenského areálu mezi ul. Lerchova a Údolní

Rozprava

Bc. Tomáš Koláčný, náměstek primátorky:

Jak jsem avizoval v tom dopoledním bloku, tak si zde dovolím načíst doplňující návrh toho usnesení, který by byl ve znění – Zastupitelstvo města Brna souhlasí s realizací projektových záměrů „Komunitní volnočasové centrum se zázemím pro Kraví horu“ a „Sál pro komunitní centrum Lerchova“ v bývalém vojenském areálu mezi ulicemi Lerchova a Údolní
mimo participativní rozpočet města Brna a ukládá Radě města Brna zajistit další kroky v souladu s metodikou investičního procesu. Předávám písemně.

Ing. Ivan Fencl, Ph.D.:

Mě by v té souvislosti zajímalo, kolik se vlastně k dnešnímu dni teda na tento projekt jako utratilo? Já mám tady k těm projektům takovou jakousi averzi, pokud to jsou nějaké menší projekty, nějaké, jako bych řekl, já nevím, informační tabule nebo nějaké dětské hřiště, tak to nevidím jako problém až tak. Ale přece jenom si myslím, že když se potom jakoby město prostřednictvím těchto projektů pouští do rozsáhlejších projektů, které nejsou důkladně připraveny, není tam třeba průzkum, tak jak asi v tomto případě, protože tam, jak všichni víme, je problém s kanalizací a ta její rekonstrukce by stála víc peněz, překročil by se ten rozpočtový rámec celý, celého toho projektu i o těch jakoby nad rámec, těch 120 % povolených, tak, tak teď to převádět vlastně ten projekt do jiné položky, tak takhle by to mohlo fungovat všude potom v rámci všech těch projektů, a to by nebylo v pořádku. Chci jenom připomenout ten projekt v Tuřanech, kdy se skatepark postavil na jiném místě, než bylo původně schváleno. Nevím, jestli teďka už je dodatečně nějaké stavební povolení a už to není černá stavba, ale to byl taky problém s, nebo možná je dodnes s pro, s jedním z projektů z toho participativního rozpočtu. Takže zpět k té mé otázce. Kolik se z toho projektu, z toho původního rozpočtu k dnešnímu dni utratilo?

Ing. Marco Banti, LL.M., vedoucí Kanceláře participace Odboru strategického rozvoje
a spolupráce MMB:

V rámci projektu participativního rozpočtu na Lerchové se utratilo zhruba 200.000
za projektovou dokumentaci a za revize kanalizace a vodovodní přípojky. Jestli to takhle stačí?

Ing. Ivan Fencl, Ph.D.:

Chtěl jsem se ještě zeptat teda, když 200.000 teda bylo utraceno, jestli rozumím, kolik celá ta částka tam byla určena na tento, tento projekt?

Ing. Marco Banti, LL.M., vedoucí Kanceláře participace Odboru strategického rozvoje
a spolupráce MMB:

2.000.000 Kč a ve druhém 3.000.000 Kč v rámci projektu, který se realizoval na ulici Lerchové. Jsou to dva projekty.

Radomír Vondra, starosta Městské části Brno-Tuřany:

Já bych možná s dovolením reagoval na připomínku pana Fencla, co se týče skateparku v Tuřanech. Bohužel, to je často opakovaná lež, že stojí jinde, než bylo hlasováno. Stojí přesně tam, kde stát má, ale ty problémy byly v něčem jiném. To bych asi úplně nerozebíral. My v těch Tuřanech samozřejmě máme bohaté zkušenosti s participativním rozpočtem, a to jak ty negativní, tak ale i ty pozitivní. A já od začátku tvrdím, že participativní rozpočet má špatně nastavená pravidla. Pan Koláčný, myslím někde na internetu, zmínil, že tyhle dva projekty, o kterých jednáte, chce podpořit, protože mají významnou podporu veřejnosti. Jaká je však ve skutečnosti ta významná podpora, to nám asi může říct spíš řeč čísel. Takže já bych si jenom dovolil krátkou statistiku. Komunitní centrum pro Kraví horu získalo 1 614 kladných hlasů. Sál Lerchova získal 2 675 kladných hlasů. A to v městské části, která má 90 000 obyvatel. Pokud postavíme počet kladných hlasů vůči počtu obyvatel, dojdeme k tomu, že Kraví hora měla podporu 1,8 % obyvatel a Lerchova 2,97 %. Pokud to porovnám s loňským projektem v Tuřanech Multifunkčního hřiště, pro který hlasovalo 1 939 kladných hlasů a postavíme je vůči počtu obyvatel, tak se jedná o podporu 34,6 %. Tohle je významná podpora veřejnosti. Mně nejde o to škodit těmhle 2 projektům, ale mně jde o to, aby se tady měřilo stejným metrem. V letošním roce navrhli Tuřanští skauti projekt Tuřanského spolkového domu. V první fázi hlasování získal 381 hlasů. A pokud je postavím zase vůči počtu obyvatel, jedná se o 6,8 % počtu obyvatel, což je víc než tyhle 2 projekty dohromady. Tento projekt však byl investičním odborem označen jako podhodnocený a nerealizovatelný. Přiznám se, že nevím, jakým způsobem investiční odbor tyhle věci vyhodnocuje, jakou používá metodiku, nejsou k tomu nikde zápisy, nejsou k tomu nikde výpočty, nic. Možná by to chtělo víc transparentnosti. Prakticky se tím tenhle projekt Tuřanských skautů dostal na úroveň projektu Holedná – rozhledna, která byla podhodnocena, ale je realizována. A dostává se tím na úroveň i těchhle 2 projektů, které byly podhodnoceny, a pan Koláčný chce, aby byly realizovány. V tom případě bych ho chtěl požádat, jestli by svůj návrh usnesení nemohl doplnit i o Spolkový dům v Tuřanech, protože já si nemyslím, že by Tuřanští skauti byli o něco míň než jiné spolky. Já vím, že to neuděláte, protože na příštím zastupitelstvu by za mnou stál zástup neúspěšných navrhovatelů, kteří by žádali to stejné. Já Vás jenom žádám, abyste všem měřili stejným metrem. Abyste neotvírali již tak pootevřenou Pandořinu skříňku a abyste odhlasovali původní návrh rady. A hlavně, abyste se zabývali nějakou revizí pravidel participativního rozpočtu, aby ti lidé, kteří tady ráno stáli, nemuseli zažívat to zklamání z toho, že ty jejich projekty, za které bojovali, jsou potom po dlouhé době označeny jako nerealizovatelné.

Bc. Tomáš Koláčný, náměstek primátorky:

Já jenom velmi stručně, reakce k rozdílnosti těch 3 zmíněných vítězných projektů oproti tomu projektu, který vítězný není, byť ho tady pan starosta zmiňoval. Skutečně ten rozdíl je v tom, že pokud ten projekt není zařazen ani do samotného hlasování, tak nemůže být vítězný, a to je ten zásadní rozdíl. Co se týká toho procenta, Vy tady, pane starosto, směšujete hrušky s jabkama. Protože v participativním rozpočtu mají právo hlasovat všichni občané města Brna o všech projektech, nikoli jen občané městské části o projektech da, na dané městské části. To znamená, není pravdou, že by pro vaše projekty v Tuřanech hlasovalo 15 % nebo, já si to číslo přesně nepamatuju, a že pro projekty na Brně-střed jenom 1 %. Je to zkrátka procento z celkového množství obyvatel města Brna, kdy oprávněných hlasujících je, pokud se nepletu, 308 000.

Ing. Ivan Fencl, Ph.D.:

Já bych tady chtěl krátce reagovat na vystoupení pana starosty z Tuřan. Já jsem tu informaci
o té chybné lokaci toho, toho skateparku nebo toho par, toho hřiště, o kterém hovoříte, jsem dostal od zastupitele z Tuřan, takže já si to ještě celé to jednou prověřím. Současně jste mluvili o těch pravidlech, které se pojí k tomuto, tady k těm projektům participativním, já jsem je také více méně napadal a mně se také nelíbí, že o projektech v místních částech vlastně rozhodují občané celého Brna. Myslím si, že by si měli rozhodovat o tom hlavně občané těch příslušných městských částí. Čili také volám po revizi tady těchto pravidel.

Bc. Tomáš Koláčný, náměstek primátorky:

Ještě velmi stručná reakce na to, co říkal pan kolega Fencl. Ten důvod, proč rozhodují všichni občané města Brna je ten, že finanční prostředky do participativního rozpočtu nejdou z úrovně rozpočtu městských částí, ale jdou z úrovně rozpočtu města Brna.

Ing. Bohumil Bílek, člen Zastupitelstva městské části Brno-střed:

Já jsem zastupitelem na městské části Brno-střed, jmenuji se Bohumil Bílek a pomáhám občanům v tom, aby se dočkali svého komunitního centra. Nebudu se tady navážet do Tuřan ani do jiných městských částí. Myslím, že úplná spravedlnost v tom nelze dosáhnout a je to prostě hlasování podle pravidel, jaké jsou. Občanům pomáhám proto, že v tom území žádná vybavenost tohoto charakteru široko daleko neexistuje. Není tam dokonce už ani jediný občanský klub, které ještě v 90. letech byly 4. Tato problematika se netýká jen Brna-středu, ale týká se i městské části Žabovřesky, poněvadž toto je na hranicích toho území a zhruba dvě třetiny toho problému jsou na městské části Brno-střed a jedna třetina v Žabovřeskách. To se týká územně i počtu lidí a toho problému celkově. Chtěl bych se zmínit, že o těchto věcech a ta moje pomoc pro občany spočívá i v moji pozici jako stavebního odborníka. Já mám možnost srovnání i s jinými objekty, které se takto rekonstruují a rekonstruovaly, mám možnost srovnání s jinými objekty, které po celé republice se rekonstruují úspěšně a lidé se tam chovají jako řádní hospodáři. V uplynulých letech, když probíhala příprava komunitního centra Lerchova, jezdil jsem s Ministerstvem financí po veřejnosprávních kontrolách staveb, kde jsem měl možnost vypozorovat stavby stejného charakteru, které se velmi úspěšně rekonstruovaly a některé z nich byly i dispozičně méně vhodné i stavebně v horším stavu. V rámci svých pracovních povinností jsem si mohl vyhotovit i technickoekonomická vyhodnocení, kde jednoznačně se mi potvrdilo, že tyto rekonstrukce jdou pod 50 % nákladů novostavby stejného objemu a kvalitativně mohou být na velmi dobré a vysoké úrovni. Dále bych se po stránce kvality těchto staveb pominul jejich velmi pěkné zasazení do terénu vhodnou dispozicí, urbanisticko-architektonicky veliký potenciál. Ale zmíním se o technických věcech. Byl tam provedený diagnostický průzkum, který přesahuje rámec toho participativního rozpočtu i ty průzkumy v rámci participativního rozpočtu, ty náklady, co tu byly zmiňovány, překročily i rámec toho jednoho jediného prvního projektu, pro který se ten projekt dělal, a to proto, že ta věc se uchopuje jako celek. Uchopuje se to koncepčně tak, aby to vyhovovalo i do budoucna a aby navrhovatelka se nedopustila nějaké chyby, že by pak znemožnila další rozvoj nebo vývoj toho území. To tady nehrozí. V rámci toho už se také v rámci participativního rozpočtu provedl plot nový z ulice Lerchovy, který už byl v dezolátním stavu. Dnes je nový, je tam natřená stará brána,

kde se vedla veliká polemika o tom, jestli ta brána, která byla rezavá, opravdu hrozná, jestli může být ještě použita. Rozhodli jsme se ji použít, je natřená stříbřenkou a vypadá jako nová. Všichni žasnou, ta brána je nová. Na vedlejších.

JUDr. Markéta Vaňková, primátorka:

Pane Bílku, já se omlouvám, vidím, že se nadechujete a hledáte další myšlenku, i zde platí limit 2 minuty, již hovoříte výrazně déle, tak také poprosím, když tak směřovat k závěru.

Ing. Bohumil Bílek, člen Zastupitelstva městské části Brno-střed:

Já jsem se tu velmi dobře cítil v bodě č. 37) s Vámi, kde jsem slyšel spoustu argumentů
ve prospěch Lerchovy. Prosím, vraťme se sem, k té Riviéře, a uvědomme si, jak fungují areály, jak se postupně o ně staráme, udržujeme a tak dále.

Mgr. Filip Leder:

Já se samozřejmě nebudu vyjadřovat k areálu na náměstí Míru, ale chci se vyjádřit jako místostarosta městské části Žabovřesky, že není pravda, že by se naší městské části tato záležitost týkala, protože my právě v tuto chvíli dokončujeme novou klubovnu na ulici Eliášova.

Irena Greplová, občanka města Brna:

Jenom doplním, že spousta lidí že, ze Žabovřesk k nám chodí na naše akce a my je tam srdečně vítáme. Já bych chtěla promluvit trošku v jiné rovině, ne v rovině čísel, ale hodnot, které toto místo přináší. Úsilí občanů získat tento areál po vojácích pro komunitní centrum, volnočasové centrum a další aktivity trvá od roku 2001, to znamená 18 let. Není to tedy otázka jenom participativního rozpočtu. Je to výsledek anket, různých besed s občany, které pořádaly městské části, a vždy z toho vyšel stejný výsledek. Potřeba nějakého místa pro setkávání
a aktivity. Ten pozemek má úžasnou polohu, je v srdci Masarykově čtvrti, je snadno dostupný, co se týká městské hromadné dopravy, a je i v docházkové vzdálenosti pro místní občany. Děkuji za pozornost. Dál, ta čtvrť žije. Tam se neustále dějí akce. Každý druhý měsíc pořádáme velké akce pro lidi z okolí, ale i další zájemce. Jsou to akce – Ukliďme Česko, Den Země, Hravé odpoledne, Sousedský festival, Oslava 17. listopadu, Vánoční stromek. Všechny akce pořádáme z vlastních prostředků, vlastními silami a nikdy jsme nežádali o nějaké dotace nebo nějaké finanční příspěvky. O prostor se staráme a chceme se i starat. Jednali jsme i s panem náměstkem Pospíšilem o tom, že máme zájem ten areál udržovat a také to před všemi akcemi děláme. Prosím tedy, poskytněte občanům tento prostor, který si už opravdu po 18 letech zaslouží. Budovy jsou opravdu v dobrém stavu. Existuje diagnostický průzkum a posouzení, které říká, že ty objekty mohou sloužit dalších 100 let. Ten prostor je bezpečný. Mezi budovami je nádvoří, kde se dají uskutečňovat ty akce, které jsou potřeba, aby byly uskutečňované venku. Máme i další 2 projekty připravené na úpravu okolí – Komunitní zahrada, Kreativní hřiště. Proč bourat něco za velkou částku, za mnoho milionů, když stačí menší částka na opravu? A myslím, že nejdůležitější z toho je, že tady máte občany, kteří mají chuť, kteří už prokázali za tu dobu, že jsou schopni sami ze svých sil, ze svých prostředků uspořádat spoustu úžasných akcí, kterých se zúčastňuje velká skupina lidí, kteří tam spolu mluví, zažívají tam krásné chvíle, nekoukají ani do mobilu, ani do tabletu, ani do jiné techniky, ale mluví spolu, smějí se, mají radost. A to jsou hodnoty v dnešní době opravdu penězi a těmi 2.000.000, které scházejí, nevyčíslitelné.

JUDr. Markéta Vaňková, primátorka – nechala hlasovat o doplněném usnesení k bodu 62)
dle výše uvedeného návrhu Bc. Tomáše Koláčného, náměstka primátorky: 

Návrh na doplnění usnesení nebyl přijat.

Hlasování o přijetí usnesení dle předloženého materiálu k bodu 62):