V Masarykově onkologickém ústavu staví nové pavilony, otevřou se v roce 2026

Výstavba Centra onkologické prevence a Centra inovativní a podpůrné péče v brněnském Masarykově onkologickém ústavu (MOÚ) potrvá do prosince 2025, následující rok se oba nové pavilony otevřou veřejnosti. „Umožní zvýšit kapacitu ústavu, který se ročně stará o 80 tisíc pacientů,“ řekl dnes při slavnostním poklepání základního kamene premiér Petr Fiala (ODS).

Rozšíření areálu na Žlutém kopci vyjde na miliardu korun, 826 milionů půjde z Národního plánu obnovy, zbytek pokryjí peníze ze státního rozpočtu.

Masarykův onkologický ústav je největší onkologické pracoviště v Česku. „Je to mimořádně důležité pracoviště, které má v našem zdravotnickém systému dlouhodobě významné a specifické místo. Nová centra umožní zahájit další programy pro onkologické pacienty, stejně jako ty zaměřené na účinnější prevenci nádorových onemocnění,“ řekl dále premiér.

Stavba Centra inovativní a podpůrné péče začala už před koncem loňského roku. Vznikne na Vaňkově náměstí, naváže na nynější Švejdův pavilon.

„Dostavba přinese nové prostorové kapacity pro Centrum prvního kontaktu, Centrum klinického hodnocení, Centrum podpůrné péče a Edukační centrum. Podpůrnou péči dnes máme roztříštěnou na vícero místech ústavu, pacienti musí chodit po budovách, najednou bude vše v jednom patře. Také rozšíříme klinická hodnocení, tedy výzkum, což znamená, že se k pacientům dostanou dříve léky, které jsou nyní v testování,“ sdělil ředitel MOÚ Marek Svoboda.

Edukační centrum má být jediné svého druhu v tuzemsku. Centrum onkologické prevence bude na místě bývalé transfúzní stanice v Tomešově ulici. Vytvoří podmínky pro posílení všech nynějších programů onkologické prevence, současně vzniknou kapacity pro nové programy a klinický výzkum v této oblasti.

Centrum s posluchárnami zapojí ústav do pregraduálního i postgraduálního vzdělávání odborníků i laické veřejnosti. Celá nová infrastruktura umožní zavést program podpůrné péče o onkologické přeživší.

„Nové budovy umožní přesunout a rozšířit stávající pracoviště a vytvoří nové prostory pro podpůrnou péči a klinický výzkum. Změna rozmístění pracovišť přispěje i ke zvýšení bezpečnosti našich pacientů. V neposlední řadě stavby přinesou nové kapacity pro parkování,“ dodal Svoboda. Vyčíslil, že ústav aktuálně provádí ročně přes 50 tisíc preventivních vyšetření. „Díky centru by se kapacita měla zvýšit o 20 procent. Čekací doby se podle programu pohybují od několika týdnů po měsíce,“ sdělil.

Nová budova vedle navýšení kapacit umožní oddělit onkologické pacienty od zdravých lidí. „Onkologičtí pacienti se nebudou setkávat s lidmi, kteří jdou na preventivní vyšetření a jsou nějak nemocní a ani o tom třeba neví, takže to zvýší i bezpečnost našich pacientů. Druhá věc je, že se zdraví lidé bojí chodit do nemocnic. Když bude samostatné centrum se samostatným vstupem, myslím, že tahle bariéra odpadne,“ doplnil.

Svoboda předpokládá, že Centrum inovativní a podpůrné péče nabídne devět nových pracovních míst v klinickém výzkumu. Ve druhé budově bude třeba přibližně 30 nových zaměstnanců. Ne všichni ale musí mít zdravotnické vzdělání. Mohou tam pracovat třeba lidé, kteří poradí se stravováním, řekl ředitel. Dostavba má také přinést kapacity pro parkování, kterých je v areálu dlouhodobě nedostatek.

Fiala doplnil, že onkologie dlouhodobě patří mezi priority českých vlád bez ohledu na politické složení. Z Národního plánu obnovy je na onkologii vyčleněno zhruba 12 miliard korun, řekl.

Masarykův onkologický ústav je největším pracovištěm zaměřeným na nádorová onemocnění v České republice. Ročně se stará o 80 tisíc pacientů. Řada z nich tam dojíždí z různých koutů jižní Moravy. V některých případech by přitom ani nemuseli, protože odpovídající léčbu mohou dostat blíž svého bydliště, a to hlavně ve zdravotnických zařízeních v okresních městech.

V posledních měsících se naplno rozjel plán na vytvoření sítě regionálních onkologických center v krajských nemocnicích. Tamní dosavadní péče o pacienty s nádorovými onemocněními se tím dostává na další úroveň.

„Kvalitní léčba se díky tomu z velkých center přesunuje za pacienty. Regionální onkologická centra už v kraji fungují a postupně se prohlubuje spolupráce s Masarykovým onkologickým ústavem jako garantem této péče. Onkologická centra máme například v nemocnicích ve Znojmě, Kyjově, Břeclavi nebo Hodoníně, kde se specializují na náročné onkologické operace zejména trávicího ústrojí a dosahují velmi dobrých výsledků,“ popsal krajský radní pro zdravotnictví Karel Podzimek (ODS).

Celý proces se děje pod dohledem odborníků ze Žlutého kopce. „Projekt teprve začíná, takže vše má své mouchy. Nemocnice postupně uzavírají smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Hledá se takový organizační postup, který pacienta nejlépe nasměruje do místa jeho bydliště. Asi nejjednodušší je situace v kyjovské nemocnici, kde na onkologických ambulancích pracují naši zdravotníci, kteří tam dojíždějí dvakrát týdně,“ řekl náměstek ředitele ústavu pro léčebně preventivní péči Igor Kiss.

Pacienti trpící nejčastějšími nádorovými onemocněními tak nemusí z okolí Kyjova nebo Veselí nad Moravou cestovat zhruba hodinu do Brna. Místo toho se o ně přímo v regionu postarají kyjovští odborníci. Kromě diagnostiky nabízejí i léčbu, včetně vybrané cílené biologické terapie.

„Naším cílem je zajistit, aby pacienti léčení v regionálním onkologickém centru měli přístup ke stejně kvalitní péči, jakou poskytují komplexní centra větších měst. Toto propojení umožní identifikovat pacienty, kteří potřebují specializovanou péči, a zajistí, že tuto péči dostanou,“ uvedl vedoucí kyjovského centra Jiří Tomášek, který působí i na Žlutém kopci v Brně.

Kromě zajištění péče pro onkologickým pacienti mají na regionální centra odlehčit i Masarykovu onkologickému ústavu. Jejich vznik je i zprávou pro praktiky, aby nemocné neposílali na vzdálená pracoviště, ale právě do blízkých center.

Autor: ČTK, Oldřich Haluza