Nejvyšší soud ČR šokoval: HRUBÁ SOUDU LHALA
Přinášíme Vám ty nejzajímavější závěry usnesení Nejvyššího soudu 11 Tdo 454/2011 (zkrácenou verzi s popisem celého pozadí z časopisu Veřejná správa najdete ZDE), které zrušilo všechny dosavadní osvobozující rozsudky v kauze bývalé starostky Brna-střed Dagmar Hrubé (ODS) a jejího jednání kolem bývalého vojenského areálu na Lerchově. Nejvyšší soud přikázal Městskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Přitom však sdělil, že
- Dagmar Hrubá soudu lhala
- Dagmar Hrubé byly známy omezující podmínky plynoucí ze smlouvy o bezúplatném převodu Vojenského areálu Lerchova na město
- Dagmar Hrubá uzavřením nájemní smlouvy s developerem Wilson properity porušila zákon o obcích, Statut města Brna a smlouvou o bezúplatném převodu vlastnictví s Ministerstvem obrany
- Vojenský areál byl pronajat developerovi za nevýhodných podmínek
- jednání D.Hrubé jde vedle trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele kvalifikovat též jako trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku
Z judikátu Vojenský areál Lerchova:
…Samozřejmým a prezumovaným předpokladem výkonu funkce starostky (tj. funkce, které se obviněná ujala dobrovolně, a která je honorovaná) je znalost zákona o obcích a v případě starostky městské části i znalost statutu územně členěného statutárního města. Obviněná si tedy musela být vědoma rozporu v obsahu smluv, které podepsala se statutem, jakož i zákonem o obcích. …
Obviněná se hájila tím, že neznala obsah smlouvy o bezúplatném převodu Vojenského areálu Lerchova, na Statutární město Brno a omezující podmínky, které jsou obsahem článků V. a VI., této smlouvy. Z důkazů jednoznačně plyne, že obviněná o omezujících podmínkách a sankci, která za porušení těchto omezujících podmínek městu hrozí, věděla. Jedná se o listinné důkazy, ale i výpovědi svědků. …
Obviněná na svoji obhajobu dále uváděla, že podpisem těchto smluv pouze plnila vůli kolektivního orgánu - Rady. Ze zápisu z Rady vyplývá, že návrh na dispozici s bývalým vojenským areálem předkládala do Rady obviněná. To konec konců potvrzuje i obviněná ve své výpovědi. K pronájmu vojenského areálu zaujímala stanovisko rovněž majetková komise, která s pronájmem nesouhlasila. Radě nebyly předloženy konkrétní smlouvy, ba dokonce ani informace o jejich podstatném obsahu. Rada obecně souhlasila s pronájmem, ne však s konkrétním zněním smluv a konkrétními podmínkami. Přitom, i když v jiných případech podstatně banálnějších lze ze zápisu zjistit jaký pozemek, o jaké výměře, za jakou cenu a na jakou dobu se pronajímá (jen pro ilustraci je možno uvést, že pozemky o výměře 28 m² a 15 m² pod garážemi soukromých osob v obdobně lukrativní lokalitě se pronajímaly za částku 60 Kč za 1 m² a rok) u objektu Lerchova tyto a jiné podstatné údaje chybí. Podle smlouvy byl areál pronajat za cenu 1 Kč za 1 m² a rok. Jedná se zcela evidentně o cenu neobvykle nízkou, výhodnou pro firmu, které měl být areál pronajat za účelem výstavby polyfunkčního domu.
Proč byla stanovena tak neobvykle nízká cena, a tedy zřejmě i neoprávněně zvýhodněna druhá strana smlouvy, ze smlouvy, ani ze zápisu jednání Rady, ani z dalších materiálů neplyne. Jen post faktum se to obviněná a někteří svědci snažili vysvětlovat především údajnou ekologickou zátěží, která však před podpisem smlouvy nebyla nijak objektivně verifikována, ani kvantifikována. O výhodnosti tohoto pronájmu svědčí i vyjádření jednatele firmy, která si pozemek pronajímala od svědka M., který v souvislosti s objasňováním otázky odstraňování ekologické zátěže na tomto pozemku uvedl, že náklady odhadovali na základě ohlídky místa cca. na 10.000.000,- Kč, ale i kdyby byly vyšší, i 30.000.000,- Kč, bylo by to pro jeho firmu vysoce rentabilní.
Obviněná se dále hájila tím, že považovala smlouvy, které podepsala za perfektní vzhledem k tomu, že prošly tvz. procesem parafování. Jednalo se o proces, který údajně zavedla obviněná a jehož smyslem mělo být, aby vedoucí odborných pracovišť parafou signalizovali, že dokument přešel jejich rukama. Smlouvy byly parafovány tajemníkem městské části. Ten však uvedl, že parafování pouze potvrzovalo, že dokument prošel příslušným procesem. V žádném případě nemělo znamenat garanci bezvadnosti takového dokumentu. …
Lze tedy shrnout, že obviněné byly známy omezující podmínky plynoucí ze smlouvy o bezúplatném převodu Vojenského areálu Lerchova na město Brno. Rovněž jí musely být známy základní pravidla pro hospodaření s majetkem obce vyplývající ze zákona o obcích a rovněž jí musely být známy ustanovení Statutu města Brna, vymezující povinnosti městské části při hospodaření se svěřeným majetkem města. Za této situace jí byla předložena smlouva o nájmu, která svým obsahem je v evidentním rozporu jak s podmínkami smlouvy o bezúplatném převodu majetku, tak se zmíněnými právními normami. O těchto rozporech a hrozící bezmála desetimilionové sankci v případě porušení omezujících podmínek obviněná věděla, přesto otázku nájmu areálu Lerchova předložila Radě a po schválení záměru pronájmu Radou smlouvu 30. 8. 2006 podepsala. Z těchto skutečností však soud prvního stupně, ani soud odvolací, nevyvodily správný logický závěr v otázce zavinění, že totiž obviněná, i když jí byly známy alespoň v hrubých rysech rozhodné okolnosti a možné negativní následky takového postupu, uzavřela smlouvu o nájmu nemovitosti s nájemcem společnosti WILSON PROPERITY, s. r. o., a jednala tak v rozporu se zákonem o obcích, Statutem města Brna a smlouvou o bezúplatném převodu vlastnictví. Obviněná tedy přinejmenším musela vědět, že svým jednáním může porušit zájem chráněný trestním zákonem a pro případ, že jej poruší, musela být s tímto srozuměna. Podle Nejvyššího soudu obviněná tedy naplnila znaky trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele.
Podle názoru Nejvyššího soudu je třeba jednání obviněné kvalifikovat též jako trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku, protože jinému způsobila škodu nikoliv malou tím, že porušila zákonem o obcích uloženou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek a způsobila takovým činem škodu velkého rozsahu.
2006: Dagmar Hrubá a Radovan Novotný - vrcholné vedení celé naší městské části
2012: Dagmar Hrubá, nepravomocně odsouzená zastupitelka, u níž Nejvyšší soud shledává vinu za zneužívání pravomoci veřejného činitele a porušování povinností při správě cizího majetku
Radovan Novotný si ve vězení odpykává čtyři roky za přijetí úplatku.
