Sporný „zákus“ do zeleně - MFDnes 24.1.2024

Sporný „zákus“ do zeleně

 24.1.2024, MFDnes

Na brněnské Kraví hoře to opět vře, tentokrát kvůli plánu rozšířit vojenské laboratoře. Dál se pak vleče spor o zbourání zdejších domků.

BRNO Obří poprask vyvolal před třemi lety nápad na novou městskou nemocnici v Brně, která měla na Kraví hoře vyrůst místo takzvaných likusáků – tedy nevzhledných přízemních domků z doby wehrmachtu. V šoku byli zde hospodařící zahrádkáři, hvězdárna i Vysoké učení technické (VUT). Nevoli pak způsobil i předloňský záměr ředitele planetária a senátora Jiřího Duška (za ODS) vybudovat visutou promenádu mezi stromy.

Nyní se plány spojené s Kraví horou, dlouhodobě určenou k rozšíření parku, přetřásají znovu. Trnem v oku je nenápadný záměr Vojenského výzkumného ústavu (VVÚ).

Instituce má nad stavební fakultou VUT v Rybkově ulici vlastní parcelu s budovou plnou laboratoří, k níž chce přistavět dvoupodlažní objekt pro navýšení kapacity. Pozemek však současný územní plán Brna vymezuje jako plochu rekreační zeleně, což výstavbu znemožňuje. Ústav proto žádá o změnu na veřejnou vybavenost.

Proti tomu se staví Občanské sdružení Masarykova čtvrť v čele s bývalým zastupitelem Brna-střed Michalem Závodským (za Zelené), které na magistrát poslalo připomínku. „Jsme pevně přesvědčeni, že Kraví hora musí být dál pojímána jako cenná lokalita zeleně. Neměly by být umožňovány projekty, které jdou proti ní a nemají ani veřejné volnočasové využití. Jak je zjevné z výřezu mapy, je navíc objekt žadatele už nyní neorganickým, abnormálním ‚zákusem‘ do zeleně coby jasný relikt doby minulé. Ten by měl být spíše odstraněn než ‚potvrzen‘ dalším rozšířením uzavřené zástavby,“ oznamuje Závodský.

„Jde o bezpečnostní zájmy Česka“

Ústav odkazuje na fakt, že jeho předchůdci areál využívali už od roku 1958, čemuž odpovídá současný stav. Ministerstvo obrany proto rozhodlo o modernizaci a rozšíření laboratoří. „V současné době je to klíčové nejen z hlediska včasného naplnění naší strategie, ale zejména pro plnění úkolů ministerstva plynoucích z aktuální geopoliticky vyhrocené situace. Záměr tak má bezprostřední dopad na ochranu bezpečnostních zájmů Česka,“ zdůrazňuje v žádosti vedoucí ekonomické sekce VVÚ Libor Studený.

Podle Závodského se má nicméně ústav rozšířit jinde než na Kraví hoře, což by při možnostech armády neměl být problém. Na dotaz MF DNES, zda existuje jiné vhodné místo, Studený neodpověděl. „Máme za to, že by nebylo z naší strany vhodné veřejnou debatu, třebaže v budoucnu jistě prospěšnou, zahajovat, dokud se k věci nevyjádří příslušný odbor magistrátu,“ vysvětluje.

S přeměnou pozemku VVÚ na veřejnou vybavenost počítala už nová verze územního plánu, kterou brněnští zastupitelé předloni nepřijali. Právě tím argumentuje radní Jiří Oliva (SOCDEM). „Změnou se narovnává faktický stav, budova už tam je,“ zdůvodňuje svůj kladný postoj.

VUT u svého blízkého areálu s více než desítkou domků přitom může na podobné narovnání stavu zapomenout, protože územní plán jej vnímá jako plochu zeleně. Univerzita se tak musí omezovat na zajišťování chodu areálu, přestože by patrně chtěla tyto prostory rozvíjet. Blíže se však zástupci VUT kvůli probíhajícím jednáním s městem vyjadřovat nechtějí.

Ucelené řešení stále chybí

Posun se naopak pomalu blíží u pěti sousedních budov v majetku města a ve správě hvězdárny. Nájemníkům dvou stojících nejblíže planetáriu rozdává magistrát výpovědi. „V první jsou barvy a laky, ve druhé sklad, což jsou věci, které nemají na Kraví hoře co dělat. Je zájem minimálně tyto dva likusáky zbourat a rozšířit tam zeleň, protože každý metr nového parku je v Brně vítaný,“ sděluje Oliva.

Rozhodnout o dalším postupu musí vedení města. Problematické domky nemají kolaudaci a jsou v tristním stavu. „Jsou staré přes sedmdesát let a nesplňují normy. Aby v nich lidé mohli bezpečně pracovat, musí se s nimi něco udělat. Nelze spoléhat na to, že dokud se něco nestane, je vše v pořádku,“ upozorňuje Dušek. Vedle oprav je druhou variantou, kterou on sám prosazuje, likusáky zbourat a na jejich místě rozšířit park.

Tento plán ostatně šéf hvězdárny představil už předloni. Proti se však postavili místní hudebníci, výtvarníci, architekti a řemeslníci, kteří se obávali zničení svého ojedinělého útočiště. Loni v září pak přišli s vlastním návrhem, jak lokalitu za plotem ozelenit a zpřístupnit, od té doby se však podle nich nic nového neudálo. „I kdyby se některé likusáky zbouraly, jen by se vykousla část z území. Je nutné vytvořit koncepční řešení celé lokality a jednotlivé kroky pak činit v souladu s ním,“ říká architektka Alice Šimečková.

Právě ucelený pohled na Kraví horu měl vzejít od pracovní skupiny vytvořené magistrátem předloni na podzim po anketě, v níž se lidé těsně vyslovili pro novou zeleň místo budov. Politici tehdy slíbili, že do roka představí zadání pro územní studii řešící koncepčně celé území. Dosud se to však nestalo.

Oldřich Haluza

Poznámka OSMČ: Článek vše pěkně popisuje a my jen napravíme dvě polopravdivá sdělení „protistran“. Zástupce vojenského výzkumného ústavu tvrdí, že „by nebylo z naší strany vhodné veřejnou debatu, třebaže v budoucnu jistě prospěšnou, zahajovat, dokud se k věci nevyjádří příslušný odbor magistrátu.“ Ale příslušný odbor už se vyjádřil, neboť se navrhuje změně vyhovět, takže nechápeme, proč se o věci nechce ústav bavit.

MFDnes dále cituje radního Jiřího Olivu (za Sociální demokracii), dle něhož se změnou narovnává faktický stav, budova už tam je. Částečně má pravdu, ale částečně ne, protože změna řeší i zatím nezastavěnou část a umožňuje ji zastavit a hlavně: přeměnou celé plochy na stavební už se staré stavby nikdy nezbavíme, což by si ale Kraví hora spíše zasloužila, než naopak stávající stav doslova zabetonovat na další mnohá desetiletí dopředu.