Za akcí stojí skupina studentů architektury z Vysokého učení technického v Brně. Podle konkrétních kritérií už zmapovali pětašedesát brněnských náměstí. Teď lidé svoje názory na místa vyjádří v dotazníku na internetu. Nejhůř dopadlo Rosického náměstí v Žabovřeskách. 

„Je to křižovatka dvou velkých silnic a prostor je pro chodce málo bezpečný. Oblast je v podstatě mrtvá, nejsou tam obchody a podniky," vysvětlila hodnocení jedna z autorek projektu Pavla Kilnarová. Na náměstí právě dělníci staví nebo opravují několik domů. „Až práce dokončí, hodnocení místa bude lepší," věří Kilnarová.

Oprava podle lidí

Opravu náměstí tamní radnice zatím neplánuje. „Čekáme, až bude opravená Minská a Horova ulice. To nebude dřív než za tři roky," myslí si žabovřeský starosta Pavel Tyralík. Při plánování oprav by ke studenským návrhům a výsledkům dotazníků přihlížel.

Naopak pomyslnou zlatou medaili získalo náměstí Svobody. „K vysokému umístění mu pomohla nedávná rekonstrukce. Protože jde o hlavní náměstí, pořádá se tam mnoho kulturních akcí a lidé se tam přirozeně scházejí," uvedla Kilnarová.

Městská část Brno-střed má ale i méně hezká prostranství. Náměstí Míru je druhé nejhorší. Ani to se v nejbližší době oprav nedočká. V Masarykově čtvrti je letos na řadě Vaňkovo náměstí. „Za studentské nápady jsme však rádi. Dívají se na problém zvenčí a jejich nápady můžou být inspirativní," uvedl starosta Brna-středu Libor Šťástka.

Do výzkumu mladí architekti zapracují i názory lidí. U každého zmapovaného náměstí je dotazník s deseti otázkami. Ankety se zatím zúčastnilo 150 lidí. „Jejich odpovědi potvrzují naše závěry. Vadí jim příliš hustá doprava a hluk," sdělila Kilnarová.

Doporučené změny

Studenti doufají, že výsledky jejich práce využijí zastupitelé městských částí, když budou rozhodovat o opravách. „U každého náměstí jsme napsali doporučení, co se dá zlepšit," řekla Kilnarová.

Podle vedoucího studentské práce Gabriela Kopáčika je právě zkvalitnění veřejných prostranství důležité. „Výstavbu na soukromých pozemcích město neovlivní, proto je logické, aby se zaměřilo na ty, které vlastní," poznamenal Kopáčik. Dodal, že česká a moravská města se pomalu mění k lepšímu. „Není to u nás ještě tak pěkné jako třeba v Dánsku, ale centra měst už přestávají být jen doménou aut jako ve východní Evropě," řekl vyučující.

Projekt je přínosný i podle brněnského architekta Petra Hrůši. „Politici se zamyslí nad tím, jak náměstí fungují," myslí si Hrůša. Dodal, že je důležité, aby náměstí byla nejen hezká, ale hlavně funkční.