Kraví hora a změna územního plánu - Žižkova: "lži, nepravdy, manipulace" aneb jak je to doopravdy

05.05.2013 20:57

Rádi bychom reagovali na pár věcí, které zazněly kolem Kraví hory, plánované změny územního plánu města Brna ze zeleně na stavební pozemek a pětice Park Kraví hora. Využijte výroků, které měly dle médií padnout, a proberme takové věci, jako mluví pravdu/nepravdu či za jakou cenu vše FRAMA koupila a jak se jí její „investice“ změnou územního plánu zhodnotí  - po přečtení se možná na některé věci začnete dívat jinak a začnou Vám být jasnější…

 

Ladislav Macek, náměstek primátora města Brna (ČSSD): „Já mám za to, že tam dochází k takovému strašení lidí, kteří mají obavu z toho, aby se na Kraví hoře nestavěly bytové domy, paneláky nebo něco podobného.“

 

Dle pana náměstka L. Macka, který má v radě města Brna na starosti rozvoj města a oblast územního plánování) tedy nebudou na Kraví hoře stát žádné bytové domy, paneláky nebo něco podobného. A nyní se podívejte na vizualizaci, kterou pro FRAMu vytvořil architekt Daniel Makovský (ten také vyřizuje právě onu kritizovanou změnu územního plánu) v dubnu 2012. To, co vidíte, je možný kancelářsko-bytový komplex s 8 patry a hloubkou přes 70 m a šířkou přes 17 m.

                                    

Studie (vizualizace), část - Polyfunkční dům, FRAMA - duben 2012, autor Makovský&partneři - vpravo pro srovnání Gymnázium M. Lercha

Ano, je to sice nezávazná podoba, která se může jakkoli změnit nebo také nebýt vůbec realizována – ale ruku na srdce, když budete stavební a developerská firma, co budete preferovat? Zeleň, z níž fakticky nic nemáte, nebo výstavbu s potenciálními zisky v řádech miliónů, ne-li desetimiliónů?

Nikdo nikoho nestraší, pouze poukazuje na možné scénáře, které nejsou nijak nerealistické. Stačí se podívat i na to, co v Brně projde přes stavební úřady či magistrát (Špalíček, Anenské terasy, Všetičkova 1, Wilson, Rezidence Martinů, bytový dům Neumann). Pak si dovedeme představit, že by budova mohla vyrůst ještě nad střechu VUT a mít třeba i deset či více pater – přece jen jsme ve městě, a to je – dle současné politiky Odboru územního plánování a rozvoje – třeba primárně zahušťovat a využívat pro zástavbu.

Navíc dle všeho danou vizualizaci viděli už i na magistrátu a neměli nic zásadního proti! A to u orgánu, který má na starosti územní plánování a měl bych chránit dlouhodobě schválenou chtěnou podobu Kraví hory, hodně zaráží.

 

Martin Janošek, jednatel FRAMA: „Představitelé občanského sdružení Masarykova čtvrť, vydávající  petici za Kraví horu, zkreslují skutečný stav věci a lživě informují občany i sdělovací prostředky, od nichž vyžadují podpisy na petiční archy. Na nich jsou zakresleny zcela matoucí a nepravdivé informace,“ řekl. Podle jeho slov se na pozemku firmy nenachází zeleň, ale zastavěná plocha. 

 

Petici vytvořila a organizuje Iniciativa Zelená pro Kraví horu, a to je volná, spontánně vytvořená skupina lidí, co mají rádi Kraví horu. OS Masarykova čtvrť, která je také plná lidí, co jsou „fanoušky“ zelené Kraví hory, danou petici podporuje a pomáhá ji (kupř. viz tento prostor na webu). Ale rozhodně nelze oba subjekty ztotožňovat nebo nějak zaměňovat! Takže FRAMA nemluví pravdu, když říká, že OSMČ či její představitelé vydávají petici Park Kraví hora.

Naší snahou je dávat pravdivé informace, nejsme si vědomi, že bychom šířili lživé informace, jak bez jakéhokoli dokladu tvrdí FRAMA – ta si musí uvědomit, že taková silná obvinění bez důkazů lze kvalifikovat i jako trestné jednání (pomluva). Na petičních arších je toliko schválený Územní plán zóny Kraví hora, tedy nic „zcela matoucího a nepravdivého“ - viz platné dokumenty města Brna.

Na webových stránkách využíváme primárně podklady, které jsme obdrželi od Magistrátu města Brna, které je začasto dostalo přímo od FRAMy nebo je na jejich základě připravilo (kupř. právě pro jednání zastupitelstva – viz mapa územního plánu s červenými tečkami dotčené plochy).

 

Martin Janošek, jednatel FRAMA: „Místo diskuse o velikosti budovy nebo případného využití pro park, například výstavby veřejných toalet, parkovacích míst, oddechové zóny či restaurace, jsme napadáni, že ubíráme neexistující zeleň.“

 

Pokud odebíráte z plánované zeleně, tak opravdu ubíráte budoucí zeleň. To je nezpochybnitelný fakt, takže se nejedná o žádné napadání, ale pouze o čistou pravdu.

Změnou územního plánu přijdeme o ccanecelou 1/3 budoucího vstupu do Kraví hory

Těžko hovořit o nějaké protikladné náplni pro místo, kde je již patnáct let schválen a předpokládán (a námi také podporován) hlavní vstup do veřejného parku Kraví hora. Tento prostor prostě pro nějakou zástavbu určen není a pak asi nemá smysl nějak diskutovat, zda je lepší pět nebo deset pater apod. Kvůli veřejným toaletám není potřeba přece stavět osmipatrový objekt, bez něj nebude ani potřeba nějak výrazně řešit dále parkování. Restauraci si (stejně jako třeba právě regulační plán, který ji umisťuje blíž ke koupališti do krásné vyhlídkové pozice) lze představit i jinde, a ne zrovna na úkor budoucí zeleně.

Někde také zaznělo, že prý říkáme, že na daném místě je už dnes souvislá zeleň – tak to je jen další chiméra, asi záměrně vypouštěná od někoho, kdo na věci má svůj zájem. Jen opravdu velký hlupák by takto argumentoval, když lidé danou lokalitu znají, chodí kolem ní nebo si tam může jednoduše zajet a přesvědčit se o reálu. Pokud ve spojitosti s FRAMou a regulačním plánem hovoříme o zeleni, činíme tak výhradně v souvislosti s BUDOUCÍ, (regulačním plánem) plánovanou a předpokládanou atp. zelení. Na toto úzkostlivě dbáme (i petice se toho drží). Nikde jsme nezmínili, že se jedná o současnou či stávající zeleň, nýbrž o zeleň dle regulačního plánu a budoucí. Inu je třeba lépe číst a poslouchat.

Ale můžeme upřímně říci, že nám vadí, že na tak cenných pozemích je v současnosti cosi, co spíše připomíná sklad stavebnin či stavební dvůr.

                                       

A proč také ne změnu územního plánu?

  • Případná změna územního plánu může být závažným nebezpečným PRECEDENTEM. Jak se jednou na plochy vyhrazené veřejné zeleni pustí stavebníci nebo developeři, hrozí, že za pár let se zase něco ukrojí, tu a tam se něco odebere… Schválený regulační plán je tu od toho, aby se dodržoval a naplňoval. Domníváme se, že na prospěšnosti parku (nejen) pro Brňáky se nic nezměnilo za posledních 15 let a ani se nezmění. Město se musí rozhodnout, zda je tu pro Brňany nebo pro developery.
  • Se změnou územního plánu nesouhlasilo už v prosinci 2007 zastupitelstvo Městské části Brno-střed (pro zajímavost: schůzi tehdy řídil současný starosta, ale i zároveň zastupitel města Brna a radní Libor Šťástka, ODS). Dle všeho už v minulosti FRAMA zkoušela docílit změny územního plánu, ale na městské části se to nedařilo - a možná právě proto šla nyní rovnou přes město Brno. Mimochodem: o tomto negativním usnesení Odbor územního plánování a rozvoje (má na starosti územní plánování v Brně a připravuje podklady pro zastupitelstvo města Brna) věděl, přesto zařadil změnu ÚPmB na Žižkově mezi „doporučené“ k dalšímu posouzení! Z usnesení ZMČ-BS uvádíme:

  • Je jasné, že Brno se musí s FRAMou nějak majetkoprávně vypořádat – kupř. směnit dané pozemky za jiné. Když už dnes je zjevné, že Brno má směřovat k tomu, aby pozemky nabylo do svého vlastnictví, pak jakákoli změna územního plánu je více než kontraproduktivní. Na současné změně územního plánu by totiž Brno mohlo dost prodělat, protože se zvýší hodnota pozemků (stavební stojí víc než zeleň), které by pak muselo nějak FRAMě nahradit. Takové krátkozraké a neprozíravé počínání by mohlo být i trestné (porušování povinnosti při správě cizího majetku).
  • Pokud by se realizovala mnohopatrová budova, je nutno předpokládat, že by přitáhla hodně dopravy. V okolí už dnes není kde moc parkovat a lidé z bytových městských domů, pod jejichž okny, by se všechna auta směřovala (viz různé jednosměrky), také potřebují spíše zeleň.  Nejde tak ani o Masarykovu čtvrť, jako spíše o lidi z Žižkovy, Rybkovy, Veveří, Úvozu a jejich okolí.
  • FRAMA je čilým partnerem města Brna a městských částí (i proto ten přívětivý přístup náměstka Macka?), mj. realizovala:

-    Přístavba MŠ Šromova 55, schváleno RMB 28.11.2012

-    Stavební úpravy bytového domu Juventus, schváleno RMB 24.10.2012

-    Zateplení ZŠ Plovdivská, v RMB schválen už 2. dodatek smlouvy dne 23.11.2011

-    Demolice bývalé vojenské vývařovny na ul. Žižkova, schváleno v RMB 23.11.2011

-    Dokončení rekonstrukce Janáčkova divadla (etapa 2011), schváleno RMB 11.5.2011

-    Zateplení ZŠ Jihomoravské náměstí, schváleno v RMB 27.4.2011

-    Výstavba Domu s pečovatelskou službou Vavřinecká  

Další kupř. zde: http://www.frama.cz/realizovane-zakazky.html

  • FRAMA koupila pozemky od Ministerstva obrany (viz dále). Zjišťujeme, proč stát je nenabídl dříve městu Brnu, když se nacházejí v takové exponované lokalitě, a dal přednost soukromému subjektu.

FRAMA kupovala již pozemky určené pro zeleň

Připomeňme, že Územní plán zóny Kraví hora byl schválen zastupitelstvem města Brna v červnu 1998, následně vyšel coby vyhláška č.  20/1998, o závazných částech Územního plánu zóny Kraví hora. FRAMA koupila všechny pozemky a budovy v rozmezí let 2000 – 2004, tedy v době, kdy už přinejmenším dva roky platila výše uvedená vyhláška a dané plochy byly jednoznačně určeny jen pro zeleň a park. Navíc (pokud se nemýlíme), tak dané plochy byly vyhrazeny pro zeleň i vyšším stupněm územněplánovací dokumentace: územním plánem města Brna, a ten platí dokonce již od r. 1994.

FRAMA tak musela (nebo přinejmenším měla) vědět, že si kupuje nemovitosti, určené pro budoucí park a zeleň – nynější žádost o změnu územního plánu lze tak kvalifikovat i jako spekulaci, zda vyjde předchozí kup zeleně a docela levné pozemky se promění v developerské „zlato“. Jak uvádíme dále, nabyla FRAMA vše do vlastnictví za celkem cca 4,4 mil. Kč, což není vůbec špatná cena za pozemek, když současná cenová mapa u okolních stavebních pozemků přepokládá cenu za 1 m2 ve výši 4860,- Kč (Resslova) – přepočteno na pozemky FRAMy (5055 m2) by to dnes bylo 24.567.300,- Kč. No řekněte, nebyl to skvělý  obchod?

A je to opět precedens v tom, že dalším ukáže, jak se dá na město tlačit: kupte si pozemky určené pro zeleň (park) a nabízejte je městu výměnou za to, že povolí na části pozemku výstavbu. Dle nás již ne zcela vkusné jednání a tlačení ke zdi.

A za kolik si vše FRAMA koupila??

 

Prodávající

Kupní smlouva

ze dne

Kupní cena

celkově

(v Kč)

Průměrná cena za 1 m2

(v Kč)

POZEMKY

792/1

Ministerstvo obrany

11.9.2002

1.841.588,-

628,10

792/2

792/3

792/4

792/5

792/6

792/7

792/8

792/9

792/10

794/18

794/19

794/20

794/21

794/22

Ministerstvo obrany

4.8.2003

185.070,-

670,54

793

Ministerstvo obrany

3.11.2004

2.110.000,-

1.142,39

BUDOVY

č.p. 995 na parcele 792/1

ZETO TRANS, spol. s r.o.

2.6.2000

251.000,-

 

bez čp/če na parcele 792/3

ZETO TRANS, spol. s r.o.

3.4.2002

25.500,-

bez čp/če na parcele 792/4

ZETO TRANS, spol. s r.o.

bez čp/če na parcele 792/5 - garáž

ZETO TRANS, spol. s r.o.

bez čp/če na parcele 792/6 - garáž

ZETO TRANS, spol. s r.o.

bez čp/če na parcele 792/7 - garáž

ZETO TRANS, spol. s r.o.

bez čp/če na parcele 792/8 – garáž

 

ZETO TRANS, spol. s r.o.

CELKEM

 

4.413.158,- Kč

 

 

Kliknete-li na data smluv, objeví se Vám přímo daná smlouva.

Není bez zajímavosti, že hlavní budovu koupila FRAMA od společnosti ZETO TRANS 2.6.2000 za 251 tisíc, když jen 2 dny předtím (30.5.2000) daný objekt koupilo ZETO TRANS od Vojenských staveb, a.s. za úplně stejnou kupní cenu. Dává vám toto smysl? Nebylo ZETO TRANS jen jakýsi bílým koněm? Vojenské stavby, a.s. byly původně v držení České republiky coby nástupce státního podniku Vojenské stavby, nyní jsou v konkursu a stále si v ní držel český stát určitý podíl.

 

Co byste měli ještě vědět?

  • Součástí vyhlášky č.  20/1998, o závazných částech Územního plánu zóny Kraví hora je i přesné rozfázování realizace. Z ní vyplývá, že nejprve má přijít na řadu nevzhledný areál VUT a kupř. hlavní komunikace a zeleň kolem nich. Dostavba nástupního prostoru parku z ul. Žižkovy (tedy nyní ohrožená část) měla přijít na řadu v rámci druhé fáze (tedy nic se neděje, když se bude ještě s FRAMOU delší dobu jednat o směně jejích pozemků).
  • Ani peníze na realizaci 15 let schváleného parku by nemusely být až tak problém: samospráva (1/3 Brno, 2/3 městská část Brno-střed) chce dát 80 milionů Kč na zcela nové wellness centrum na Kraví hoře, kde má být Kneippův chodník, bylinková aromaterapie, různé druhy saun. 

 

Kupní cena, za kterou si Frama koupila všechny své nemovitosti na Kraví hoře, se do tohoto vejde více jak 18x. Nám se zdá podstatnější realizovat krásný veřejný park (potažmo třeba mateřské školky, služebny městské policie atd.), než nějaké zaplocené nadstandardní zařízení se vstupným, kterých je v Brně relativně dostatek a jsou doménou právě soukromých provozovatelů.

  • Původní, námi i peticí podporovaný regulační plán byl potvrzen v roce 2010 a jeho platnost prodloužena do r. 2015 (Opatření obecné povahy č. 9/2010). A v tomto regulativu (podepsaném mj. primátorem Romanem Onderkou) se říká: „Dokumentace byla pořízena za účelem ochrany území Kraví hory pro vybudování celoměstského rekreačního parku, je zde stanoveno cílové funkční využití jako zeleň rekreační s překryvnými stavebními funkcemi (např. sport a rekreace, veřejná vybavenost). Takto závazně stanovené cílové využití území Kraví hory je stále aktuální, a proto je tato územněplánovací dokumentace ponechána i nadále v platnosti …“ 
    A za pět let se to už změnilo a zeleň není už aktuální? Těžko, zejména když třeba Brno „oslavilo“ Den Země (22.4.2013) překročením denního limitu pro znečištění prachem (PM10) – ten je pro 24-hodinovou koncentraci 50 mikrogramů/m3 a v Brně se naměřilo až 69,6… Z toho vidíme, že nová, plánovaná městská zeleň je potřebná.
Zpět