Případ desetimilionové pokuty pro brněnskou městskou pokladnu za využití pozemků v Masarykově čtvrti se opět komplikuje.

BRNO Společně vedly čtyři roky radnici městské části Brno-střed. Nyní sedí někdejší starostka Dagmar Hrubá (ODS) na lavici obžalovaných a její někdejší lidovecká zástupkyně Marie Stehlíková svědčí u soudu proti ní. Ostatně i na radnici je již její strana v opozici.

Soud včera znovu řešil okolnosti vzniku smluv k budování polyfunkčního domu Wilson na někdejších armádních pozemcích v Masarykově čtvrti. Dokumenty podepsala Hrubá a státní zástupce ji viní ze zneužití pravomoci veřejného činitele s možností trestu až deseti let vězení.

Investorská firma Wilson Properity získala pozemky od městské části za výhodných podmínek přesto, že armáda jejich převod do majetku města podmínila jejich nekomerčním využitím po dobu deseti let. Dům ale stále nevyrostl, ministerstvo obrany však vloni přimělo radnici za porušení podmínky zaplatit desetimilionovou pokutu. Podle odpůrců problémy způsobila právě Hrubá.

Někdejší místostarostka Stehlíková tvrdí, že s plány už tehdy nesouhlasila. „Připadlo mi, že městská část nedostatečně využívá toho, že je vlastníkem tak lukrativních pozemků a neumí to zhodnotit, aby získala víc pro své obyvatele,“ uvedla Stehlíková před soudem. Z celkových 3000 metrů čtverečních by měla radnice pro své potřeby získat desetinu, což je podle Stehlíkové málo. „Netušila jsem, že smlouvy byly podepsané,“ uvedla někdejší místostarostka. Smlouvy jsou podle vyšetřovatelů pro město nevýhodné. Exstarostka se hájí tím, že kontrakt uzavřela s posvěcením rady a jeho součástí byla i dekontaminace prostor, která si vyžádá několik milionů korun, a rozšíření sousedního náměstí.

Naopak zástupci ODS již dříve označili zaplacení pokuty za předčasné a kritizovali za to magistrát v čele s ČSSD. Advokát Hrubé i právní zástupce magistrátu se nyní shodují, že v případu je klíčová otázka platnosti smlouvy s ministerstvem obrany. A to, jestli armáda měla v době podpisu smluv právo omezovat další nakládání s pozemky. „Náš názor je neměnný, pokud byla smlouva neplatná od samého začátku, nemohla být uplatněna ani smluvní sankce vůči městu. Za tím si stojíme,“ uvedl advokát Hrubé Kárim Titz. Platnost smlouvy podle něj musí posoudit soud. Ten si na příští jednání předvolal zástupce ministerstva.

Také právní zástupce města Radek Ondruš trvá na tom, aby se státní zastupitelství jasně vyjádřilo k okolnostem, za nichž k převodu došlo a podle jakých právních norem se tak vlastně dělo. „Libovůli převodce náš právní systém vylučuje,“ tvrdí Ondruš.

Pokud by se ukázalo, že smlouva nebyla platná a město nemělo tedy ani pokutu platit, netýkala by se Hrubé ani způsobená škoda. Je ale otázka, jak by radnice od armády vymáhala deset milionů korun pokuty, kterou už zaplatila.

Soud bude pokračovat až na konci května.