Dagmar Hrubá odsouzena v kauze Wilson

Dva podpisy Dagmar Hrubé (ODS) odsoudily bývalý vojenský areál k ležení ladem (místo, aby byl využit pro potřeby místních) a paní Hrubou k tříleté podmínce vězením a úhradě vzniklé škody ve výši 9,6 mil Kč. To je smluvní pokuta, kterou Brno zaplatilo Ministerstvu obrany za nedodržení smlouvy o bezúplatném převodu bývalého vojenského prostoru na Lerchově ulici v Brně – Masarykově čtvrti. Ta byla porušena tím, že v roce 2006 podepsala Dagmar Hrubá s developerskou společností Wilson PROPERITY smlouvy o využití celého velkého areálu, které odporovaly právním předpisům (zákon o obcích, Statut města Brna) i zmíněné smlouvě, protože stát převedl areál na město pod jedinou podmínkou: nekomerčního využití. Smlouvy s investorem však cílily na realizaci šestipodlažního bytového domu s desítkami soukromých bytů.

Celé vyhlášení rozsudku z 23.10.2012 si můžete prohlédnout ZDE.

Proti záměru bytovky Wilson, o kterém radnice takřka neinformovala, se pak vzepjala velká vlna odporu. Místní si přáli mít na posledním nezastavěném a využitelném místě v srdci jejich čtvrti něco, co by primárně sloužilo jim a návštěvníkům Kraví hory, což drahé byty soukromého developera rozhodně nebyly. Místo aby radnice Brno-střed a její starostka Dagmar Hrubá hledaly řešení, které tomu bylo na hony vzdálené tomu, co by místním vyhovovalo, a místo toho zaprodaly areál developerovi. A výsledek vidíme dodnes.

Zde je reportáž České televize z 23.10.2012:

Exstarostka Hrubá si odnesla podmínku a pokutu 10 milionů
Brno - Brněnský městský soud potrestal podmínkou bývalou starostku Brna-střed Dagmar Hrubou (ODS) za podpis nevýhodných smluv. Zároveň by měla zaplatit i za škodu, kterou tím způsobila - tedy deset milionů korun. Verdikt je nepravomocný a Hrubá se může odvolat ke krajskému soudu. Proces v kauze se vleče už roky, dnes v ní padl již třetí rozsudek.

Obžalovaná se podle soudu dopustila zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Soud jí vyměřil tři roky vězení s podmíněným odkladem na pět let. Polyfunkční objekt měl vzniknout v prostoru bývalého armádního areálu, který získalo Brno bezúplatným převodem od ministerstva obrany. Podmínkou bylo to, že nemovitost nebude komerčně využita, což byl hlavní rozpor s uzavřenou smlouvou.
Z nekomerčního využití se stal projekt na výstavbu domu s 80 byty
Hrubá trvá na tom, že smlouvu podepsala se souhlasem městské rady a navíc poté, co dokument zkontrolovali po právní stránce i pracovníci městského úřadu. Písemný souhlas členů rady ale k podpisu smluv nepředložila. Neexistuje ani žádný jiný dokument, kterým by své tvrzení mohla dokázat. Podle svých slov ale konala v dobré víře.

Vsuvka OSMČ: Rada tehdy rozhodovala pouze o obecném záměru – dle zdrojů na něm vůbec neměly návrhy smluv být. Ty pak „vyjednala“ starostka již plně ve své kompetenci. Během trestního soudního řízení se obhajovala tím, že materiály prošly i orgány úřadu – ale to úředníci popřeli, resp. nikdo z nich nepotvrdil, že by měli za úkol se smlouvou významněji a věcněji zabývat a že by tady za obsah nesl jakoukoli odpovědnost. Takže tady Hrubou nepodržel ani její „vlastní“ úřední aparát.

Částka, kterou by nyní měla zaplatit, představuje pokutu Brnu ze strany státu za porušení smlouvy o bezúplatném převodu armádního majetku na město.

 Firma Wilson Properity chtěla v lokalitě postavit dům s 80 byty a službami. Pozemky získala od Brna-středu do nájmu za symbolickou korunu za metr čtvereční na rok. Hrubá se hájila tím, že firma se zavázala dekontaminovat celý prostor, což by vyžadovalo investici několika milionů korun. Žádný písemný závazek dekontaminace však nikdy nevznikl, dokonce na práce nebyla ani provedena studie, která by náklady vyčíslila. Projekt měl zahrnovat i úpravy okolí nové budovy. Stavba zatím realizována nebyla.

Vsuvka OSMČ: Dekontaminace pozemku bylo jakési „šmé“ pro možné ospravedlnění nezvykle nízké ceny. Je jasné, že nějaké dopady činnosti autoopraven v areálu asi jsou, ovšem nejsou o nic větší, než kdekoliv jinde s podobným provozem a co by nezvládli šikovní lidé odstranit během pár brigádiček. Navíc bytovka Wilson tak jako tak počítala s plným podzemním podlažím, takže by půdu (ať už čistou nebo ne) stejně celou vyvezla a zlikvidovala, tedy žádný extra náklad... Navíc i u soudu jednatel Maršálek prohlásil, že skoro jakékoli náklady by byly zanedbatelné s ohledem na zisk z celého projektu.
A ty úpravy okolí: líbivé vizualizace ukazovaly upravenější nám. Míru, ale to už v režii města Brna a moc dobře víme, jak na tom město s financemi je. Navíc už dnes nikdo městu nebrání, aby místní parčík zvelebilo – děje se něco? Stejně tak i smyčka MHD – i tady by bylo vše o penězích.  Navíc město Brno by muselo (tak jej zavázala právě odsouzená Dagmar Hrubá) na své náklady (!) zbourat a odstranit současnou samoobsluhu Brněnka.

Nové posouzení případu nařídil letos na jaře Nejvyšší soud, podle kterého je kauza Dagmar Hrubé vzorovým příkladem, kdy jsou starostové plně zodpovědní za to, co podepisují. Nestačí se hájit tím, že jen podepsali to, co předtím kontrolovali úředníci a schválila Rada městské části. "Nejvyšší soud vyslovil jednoznačný právní názor, že starosta se do budoucna nemůže vymlouvat na to, že zákon o obcích nezná, nemůže se vymlouvat na své podřízené úředníky a nese plnou objektivní odpovědnost za veškeré rozhodování při nakládání s obecním majetkem," uvedl právní zástupce Magistrátu města Brna Radek Ondruš.

Reportáž Michala Šebely